38 C 352/2023-12 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 7. 2023 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 61 352 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa], č. odběrného místa (EAN OPM) [číslo], nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný tuto odebíral. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy a neplatil řádně cenu služeb, došlo k ukončení smlouvy ke dni 10. 5. 2022. Žalobkyně za spotřebovanou elektřinu v období od 12. 1. 2021 do 11. 1. 2022 vyúčtovala žalovanému částku ve výši 43 017 fakturou [číslo] splatnou dne 4. 2. 2022 a za období od 12. 1. 2022 do 10. 5. 2022 částku ve výši 31 040 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 27. 5. 2022 žalovaný zaplatil 12 905 Kč, které byly započteny na zaplacení první z faktur. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením faktur a byly mu zasílány upomínky, byly mu též vyúčtovány smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každou upomínku, a to fakturami č. [anonymizováno] [číslo] splatnou dne 8. 3. 2022, [anonymizováno] [číslo] splatnou dne 28. 6. 2022. Uvedené částky nebyly žalobkyni ve lhůtě splatnosti uhrazeny, a to ani po zaslání předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 11. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. <i>4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 8. Soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně a zjistil skutkový stav, který se shoduje s tvrzeními žalobkyně popsanými shora. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyúčtovanou cenu poskytnutých služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal, ačkoliv mu byla cena za poskytnuté služby řádně vyúčtována. Dluží tak žalované kupní cenu za dodanou elektřinu a související služby za období od 12. 1. 2021 do 11. 1. 2022 ve výši 43 017 Kč vyúčtované fakturou [číslo] splatnou dne 4. 2. 2022 a za období od 12. 1. 2022 do 10. 5. 2022 ve výši 31 040 Kč vyúčtované fakturou [číslo] splatnou dne 27. 5. 2022 žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil 12 905 Kč, které žalobkyně použila ke snížení dluhu z první z vystavených faktur, zůstatek tak činí 30 112 Kč. Žalobkyně odeslala dvě upomínky a předžalobní upomínku odeslanou právním zástupcem žalobkyně dne 22. 11. 2023. Žalovaný se dostal s placením kupní ceny za dodanou elektřinu do prodlení, a žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Soud tedy posoudil žalobu žalobkyně do výše 30 112 Kč a 31 040 Kč jako důvodnou, a proto žalobě co do částky 61 152 Kč s příslušenstvím vyhověl a stejně tak i co do částky 200 Kč odpovídající paušalizovaným nákladům za dvě odeslané upomínky. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 539,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 455 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 352 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 640 Kč ve výši 2 444,40 Kč.