13 C 224/2024-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne 2. 1. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit byt popsaný ve výroku I tohoto rozsudku, který je ve spoluvlastnictví vlastnictví žalobce a , tituly před jménem, , adresa, , narozeného dne 9.6.1932. a uhradit žalobci náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 7. 2. 2024 byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě byl žalované přenechán k dočasnému užívání byt č. , hodnota, v budově č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, na adrese , adresa, . Žalovaná neplnila řádně své povinnosti k placení nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním. Ke dni 31.12.2023 byla evidována pohledávka vůči žalované na nájemném a na platbách za služby v celkové výši 219 698,70 Kč. Tento dluh žalovaná uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit do 31.3.2024. Pronajímatelé k situaci žalované přistupovali velmi velkoryse a opakovaně jí poskytovali možnost dluh uhradit při zachování trvání nájemního vztahu. Naposledy tak za tím účelem uzavřeli nájemní smlouvu ze dne 7.2.2024, v níž sjednali nájem bytu na dobu určitou od 1.1.2024 do 31.3.2024 s tím, že v případě, že ke dni 31.3.2024 bude žalovaná v prodlení s úhradou dluhu nebo s jakoukoli platbou dle nájemní smlouvy, žalobci nájem již neprodlouží a žalovaná vyklidí byt ke dni 31.3.2024. Žalovaná uznaný dluh neuhradila a neuhradila ani nájemné a platby za služby za dobu trvání nájmu dle nájemní smlouvy. Nájem Bytu tak skončil uplynutím doby určité ke dni 31.3.2024. K tomuto dni byla žalovaná podle čl. 14.1. ve spojení s čl. 1.5 a 13.4. nájemní smlouvy povinna byt vyklidit, uvést do původního stavu a předat pronajímatelům. Do dne podání žaloby však tuto svoji povinnost nesplnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt do dnešního dne nevyklidila, přestože jí nesvědčí žádný titul k užívání bytu, a přestože k tomu byla vyzývána, jsou pronajímatelé nuceni domáhat se vyklizení bytu touto žalobou.2. Žalovaná se k v žalobě nevyjádřila, přičemž byly žalované v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení na adresu skutečného pobytu žalované.3. Místní příslušnost Okresního soudu Plzeň-město je v řízení dána podle § 88 písm. b) o.s.ř., neboť v obvodu zdejšího soudu se nachází nemovitá věc, jíž se řízení týká.4. Žaloba byla původně podána oběma spoluvlastníky bytu. Podáním ze dne 4.7.2024 vzal původní žalobce č. , hodnota, , , tituly před jménem, , adresa, , narozen , rodné přijmení, 9.6.1932 žalobu ve vztahu ke své osobě v plném rozsahu zpět, pročež bylo řízení mezi tímto žalobcem a žalovanou zastaveno a zároveň bylo rozhodnuto, že žalovaná nemá vůči tomuto žalobci nárok na náhradu nákladů řízení, a to usnesením ze dne 12.7.2024, č.j. , spisová značka, .5. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 20. 11. 2024 a k němuž se dostavil toliko žalobce prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaná se k ústnímu jednání, ač řádně obeslána, nedostavila ani se z účasti na ústním jednání neomluvila. Soud v řízení provedl listinné důkazy předložené žalobcem a dospěl k závěru, a že žalobcem předložené listinné důkazy jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.6. Smlouvou o nájmu bytu ze dne 7.2.2024 uzavřenou mezi účastníky řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívala předmětný byt, přičemž měla povinnost hradit nájemné a služby spojené se jeho užíváním. Vlastnictví bytu žalobce pak bylo prokázáno výpisem za veřejného registru – katastru nemovitostí. V čl. 5 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že se nájem sjednává na dobu určitou, a to od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024. V čl. 5.2 nájemní smlouvy pak nebyla ujednána odkládací podmínka účinnosti prodloužení doby nájmu, a to tak, že pokud žalovaná coby nájemce uhradí pronajímatelům dluh ve výši 219 698,70 Kč a zároveň za dobu trvání nájmu uhradí všechny platby nájemného a platby za služby spojené s užíváním bytu, prodlužuje se nájem do 31. 12. 2024. Žalobce v řízení tvrdil, že žalovaná svůj dluh na nájemném neuhradila ani neplatila nájemná a související platby za užívání bytu za období do 31.3.2024. V tomto ohledu tížilo důkazní břemeno o splnění podmínky pro prodloužení doby nájmu do 31.12.2024 žalovanou, která však pro svou pasivitu v řízení tuto skutečnost netvrdila ani neprokázala.7. Podle § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.8. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalovaná, aby ji vydal.9. Podle § 1042 občanského zákoníku se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.10. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nájemní vztah mezi účastníky řízení skončil, žalovaná nesplnila svou povinnost podle § 2292 občanského zákoníku předat byt žalobci, čímž nadále zasahuje do jeho vlastnického práva k bytu, pročež má žalobce právo domáhat se vůči žalované, aby předmětný byt vyklidila a tím upustil od zásahu do jeho vlastnického práva. Žalobě proto vyhověl a stanovil žalovanému lhůtu k vyklizení bytu.11. Soud se v řízení zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce za situace, kdy je předmětný byt ve spoluvlastnictví více osob, z nichž druhá není účastníkem řízení. Podle § 1116 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu vzhledem k věci jako celku a nakládají s ní jako jediná osoba. Podle § 1117 občanského zákoníku má každý spoluvlastník právo k celé věci, které je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1126 občanského zákoníku je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na společné na správě společné věci a při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou pak podle § 1127 občanského zákoníku oprávnění a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Konečně pak podle § 1128 odst. 1 občanského zákoníku rozhodují spoluvlastníci o správě společné věci většinou hlasů. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem předmětného bytu, když jeho spoluvlastnický podíl je o velikosti 90/128 oproti podílu o velikosti 38/128 druhého spoluvlastníka. Žalobce je tak vlastníkem většinovým. Za této situace je žalobce aktivně legitimován k podání žaloby na vyklizení nemovitosti. Soud zdůrazňuje, že v řízení nebylo tvrzeno ani jinak nevyšlo najevo, že by druhý spoluvlastník s podáním žaloby na vyklizení bytu nesouhlasil. K projednání žaloby není nutné, aby na straně žalující vystupovali v řízení všichni spoluvlastníci nemovité věci, o jejíž vyklizení se jedná, ale stačí aby v řízení vystupoval coby žalobce jediný ze spoluvlastníků, a to i v případě, kdy by byl jen vlastníkem menšinovým a zároveň by nebyla v řízení zjištěn odlišná vůle ostatních spoluvlastníků ve vztahu k vyklizení nemovitosti. Protože je navíc v projednávané věci žalobce vlastníkem většinovým, nemohl by bez dalšího ani nesouhlas druhého spoluvlastníka s podáním žaloby založit nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby.12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Žalobce tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, čtyř úkonů právní služby po 1 500 Kč (tj. 6 000 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, sepis žaloby a účasti na ústním jednání, čtyř režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 512 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 13 712 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.