16 C 159/2023-53 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce, který je vlastníkem nemovitosti (viz specifikace ve výroku I tohoto rozsudku), se domáhal žalobou podanou 18. 10. 2023 vyklizení její části, kterou žalovaná užívá, tedy bytu o velikosti , Anonymizováno, a výměře , Anonymizováno, ve 2. NP budovy. Vlastník pak upřesnil (bez nutnosti připouštět změnu petitu – nešlo totiž o faktickou změnu předmětu řízení), že se jedná o byt dosažitelný chůzí po schodech do 2. NP a následně doprava. Ve 2. NP je již jenom jeden další byt, a sice 1+1, který je ze schodiště dosažitelný doleva.Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žaloba je podána předčasně, neboť proti rozsudku o vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo podáno dovolání a aktuálně je podána ústavní stížnost. Žalobní návrh v podobě, uvedené v žalobě, je neurčitý, nelze z něho přesně rozpoznat, o který byt se jedná. Lhůta k vyklizení navrhovaná žalobcem je příliš krátká, a to s ohledem na věk a zdravotní stav žalované.Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:Vlastnické právo žalobce bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí.Geneze majetkových vztahů účastníků k předmětné nemovitosti je taková, že žalovaná byla dlouhá léta spoluvlastnicí nemovitosti, v níž řadu desetiletí bydlí. Žalobce si do vlastnictví pořídili jednu polovinu nemovitosti smlouvou ze dne , datum, . V roce , Anonymizováno, podal ke zdejšímu soudu žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o níž zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kdy podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a celek nemovitostí přikázán do výlučného vlastnictví žalobce. Žalobce pak podle uvedeného rozsudku vyplatil žalované vypořádací podíl ve výši , částka, ve stanovené lhůtě 10 dnů od , datum, (právní moc).Rozsudek byl pak v meritorní části potvrzen odvolacím soudem, rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , spisová značka, .V této souvislosti je vhodné poukázat na bod 14 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, v němž byla vysvětlena argumentace týkající se náhrady nákladů řízení, a to vč. toho, že v daném případě je nutné spatřovat šikanózní výkon práva ze strany žalované, což vedlo soudy obou stupňů k přiznání náhrady nákladů řízení žalobci (tj. k odchýlení od obecné zásady, že jde o tzv. judicium duplex).Počínaje dnem , datum, je tedy žalobce výlučným vlastníkem nemovitosti.Žalovaná však, stejně jako v dobách trvání spoluvlastnictví, nadále užívá předmětný byt o velikosti 3+1.V tomto řízení nebylo prokázáno, že žalovaná by již byt vyklidila (vyklizení znamená odstranění věcí z nemovitosti a dále předání vlastníkovi).Ochrana vlastnického práva je upravena v § 1040 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb., podle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Žalobce jako vlastník nemovitosti má proto právo na její vyklizení žalovanou, která nemovitost neprávem zadržuje. Proto bylo žalobě o vyklizení vyhověno.Námitka předčasnosti podání žaloby, opírající se o podání ústavní stížnosti, není dle názoru soudu případná, neboť se zde jedná o ochranu věcného (vlastnického) práva, které v okamžiku rozhodování soudu je nepochybně dáno. V situaci, kdy již bylo podáno též úspěšné dovolání, nelze dle názoru soudu ani hovořit o hypotetické úvaze o tom, že by rozsudek o vypořádání spoluvlastnictví byl zrušen a tím by (v čemž je nutné žalované přisvědčit) skutečně bylo její spoluvlastnické právo obnoveno. Pouhá okolnost, že je podána ústavní stížnost, však dostatečnou pravděpodobnost tohoto vývoje nezavdává. Ze shodných důvodů proto soud ani nepřerušil toto řízení do skončení řízení před ústavním soudem (poznamenává se, že o nepřerušení řízení není třeba rozhodovat zvláštním usnesením, soud pouze pokračuje v řízení).Ohledně specifikace bytu v žalobě (ve znění písemného vyhotovení žaloby) namítla žalovaná v podstatě správně, že v případě výkonu rozhodnutí by nemuselo být bez dalšího zřejmé, který z obou bytu má velikost 3+1 a výměru 70,27 m2, což nelze před vstupem do bytu zjistit bez využití např. stavebních plánů. Podle zásady, že soud není přesně vázán doslovným zněním petitu, postupoval zdejší soud tak, že shora uvedené znění žaloby je objektivně jednoznačné – v budově nejsou dva nebo více bytů, které by měly velikost 3+1 a uvedenou výměru – takže soud pouze zpřesnil při vyhlášení rozsudku ten údaj, který jednoznačným způsobem uvedl žalobce, kde žaloba ve své písemné formulaci označila právě jeden z bytů umístěných v budově a technické problémy by bývaly mohly vzniknout právě jen pro případ nuceného výkonu rozhodnutí. Nešlo tedy o změnu žaloby.Soud stanovil lhůtu k vyklizení v délce 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Nebylo ani shledáno nic, co by vedlo k závěru, že okamžitý výkon práva vlastníka na vyklizení bytu by snad v daném případě mohl být v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o.z.). Dle názoru soudu, bez ohledu na jakýchkoliv zdravotní stav žalované, je podstatná doba uplynulá od , datum, (zánik spoluvlastnického práva žalované k nemovitosti), neboť právě od uvedené doby si žalovaná začala či měla začít hledat jinou bytovou možnost, kterou by s ohledem na vyplacený vypořádací podíl ve výši , částka, nepochybně pro svoji osobu byla schopna zajistit. O tom, že žalobce nechce např. uzavřít se žalovanou nájemní smlouvu, se dostalo žalované povědomosti již předžalobní výzvou k plnění datovanou , datum, (č.l. 10).Soud zamítl návrh na výslech žalované, jímž měl být podpořen závěr o jejím zdravotním stavu, kdy žalovaná by již jen potvrzovala svým výslechem závěry vyplývající z lékařské zprávy (č.l. 46), kdy její zdravotní stav v podstatě odpovídá věku , Anonymizováno, let. Nepříznivý zdravotní stav však nemůže založit rozpor s dobrými mravy na straně žalobce, který se chce chopit tržby celku svých nemovitostí.Dále soud neprovedl důkaz ústavní stížností či připojením nalézacího spisu, v němž je dosavadní průběh příslušného řízení o této stížnosti dokumentován, neboť, jak bylo výše vysvětleno, meritum vypořádání spoluvlastnictví bylo posouzeno shodným způsobem ve třech soudních instancích (vč. dovolání), takže zde není dána dostatečně vysoká pravděpodobnost, že spoluvlastnictví bude obnoveno.Soud neodročil jednání k žádosti žalované ze dne , datum, , neboť z předložené lékařské zprávy nevyplývá bohužel jakákoliv přechodnost nepříznivého zdravotního stavu žalované, takže v podobných typových případech se vychází z toho, že zdravotní stav účastníka může v krajním případě i trvale znemožňovat jeho přítomnosti u soudu a jeho procesní práva jsou pak dostatečně zajišťována prostřednictvím zvoleného advokáta (nebo pokud by tohoto nebylo, stanoveného opatrovníka). Soud již předtím odročil jednání, naplánované na , datum, , a to na základě náhlé žádosti zástupkyně žalované (plánovaný stomatologický zákrok), kdy žádost o odrok došla dne , datum, (č.l. 42). Je vhodné také dodat na tomto místě, že během jednáních dne , datum, nebyla do řízení vnesena žádná nová skutečnost nebo právní argumentace, k níž by se žalovaná již předtím nemohla vyjádřit.Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobci přiznal náhradu soudního poplatku 5 000 Kč. Dále odměnu 5 x 2 500 Kč, dále 5 paušálů po 300 Kč. Jednalo se o 5 úkonů právní služby, a to převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, podání 14. 12. 2023 a ústní jednání. Dále cestovné 1 523 Kč. Šlo o cestu , adresa, , 180 km, vůz , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nafta, 7,4 l/100 km, cena PHM 38,70 Kč/l, základní náhrada 5,60 Kč/km. Dále pak náhrada za promeškaný čas 600 Kč za 6 půlhodin. Konečně DPH 3 386 Kč ze základu 16 123 Kč. Celkem tedy náklady žalobce činily 24 509 Kč.