17 C 182/2023-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 47 372,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 21. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s celkovou částkou 18 894 Kč, představující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 118 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 780 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 960 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 14ti měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 9. 2022. Žalovaná však uhradila celkem pouze částku 3 000 Kč. Žalobkyně vůči žalované v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 548,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 842,59 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 928,94 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 898 Kč, úhrady za hotovostní inkaso ve výši 3 676,39 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 478,33 Kč, úroku od 22. 9. 2022 do 19. 10. 2022 ve výši 1 736,56 Kč a zákonného úroku z prodlení do 19. 10. 2022 ve výši 1 334,29 Kč.2. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listiny byly řádně doručeny formou fikce. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřeli dne 21. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 22 000 Kč. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit v 14ti měsíčních splátkách po 2 921 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 118 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 780 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč a částkou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 960 Kč. Žalovaná uhradila dobrovolně částku 3 000 Kč, a to dne 22. 7. 2021.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 původní věřitel , právnická osoba, . postoupil žalobkyni i pohledávky za žalovanou.6. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v červenci 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 7,53 % ročně.7. Jak bylo zjištěno ze smlouvy ze dne 21. 07. 2021 dohoda o úplatě za poskytnutí úvěru v částce 10 780 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 3 960 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok byl ve smlouvě sjednán v sazbě 15 % ročně. Sjednáním dalších poplatků za tzv. doplňkové, pro žalovanou naprosto nepotřebné služby, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Při půjčce ve výši 22 000 Kč na 14 měsíců se žalovaná zavázala vrátit částku celkem 40 894 Kč, tedy o 18 894 Kč více. Ke generování zisku má být u smlouvy o úvěru primárně určen úrok a pouze v konkrétně odůvodněných případech je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, ale taková činnost by měla být kryta ze smluveného úroku nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud by částka 18 894 Kč nebyla skryta za různé poplatky a byla přiznána jako úrok za půjčku, znamenalo by to úročení půjčky sazbou 83% p. a. Tento úrok několikanásobně překračuje úrok v té době obvyklý ve výši 7,53% p. a.8. V řízení soud současně dospěl na základě provedených důkazů ke zjištění, že žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tak jak jí stanovuje ust. § 86 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když z listiny označené jako „Žádost o úvěr“ ze dne 21. 7. 2021 soud učinil skutkové zjištění, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila, neboť k tomuto posouzení ani nezískala od žalované dostatečné podklady.9. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.12. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy, a navíc další část úroku byla zastřeně sjednána jako poplatek za různé služby. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o spotřebitelském úvěru. K tomu jen na okraj poznámka, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalované nepůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaná na jeho podmínky v podobě sjednání různých poplatků (představujících zastřený zisk věřitele tedy úrok) nepřistoupila.13. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované, soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy postupem dle ust. § 588 o. z. i z tohoto důvodu, když tento postup žalobkyně lze shledat za rozporný se zákonem o spotřebitelském úvěru a zjevně narušující veřejný pořádek, neboť je v zájmu společnosti, aby nedocházelo k nepřípustnému (lichevnímu) zadlužování obyvatelstva.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Úvěrová smlouva mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná obdržela na základě smlouvy ze dne 21. 7. 2021 částku 22 000 Kč bez právního důvodu, je povinna žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 19 000 Kč (uhradila před podáním žaloby 3 000 Kč), a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Je zřejmé, že žalované muselo být známo, do kdy má poskytnuté peněžní prostředky vrátit (21. 9. 2022) a nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení. Žalobkyni byly tyto zákonné úroky přiznány za období od 22. 9. 2022 do zaplacení.16. V ostatních žalobou vznesených nárocích byla žalobkyně s ohledem na shora uvedený právní závěr o neplatnosti smlouvy neúspěšná a žaloba byla v této části zamítnuta.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení,