17 C 185/2024-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 13. 10. 2020 smlouvu o kreditní kartě č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 200 000 Kč, na jehož základě byl žalovaný oprávněn čerpat částku až do výše tohoto limitu, a to i opakovaně. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splatit v měsíčních splátkách ve výši 5% z vyčerpané částky, minimálně vždy 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, které ani přes výzvy žalobkyně neuhradil, byl úvěr ke dni 14. 5. 2023 zesplatněn. Dopisem ze dne 29. 2. 2024 byl žalovaný bezúspěšně vyzván k úhradě dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí celkem 199 728,06 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o kreditní kartě ze dne 13. 10. 2020 a z jejího dodatku ze dne 7. 6. 2021, ze všeobecných obchodních podmínek a podmínek pro , Anonymizováno, kreditní kartu soud zjistil, že žalovaný se zavázal vyčerpanou částku úvěru na kreditní kartě splatit v podobě měsíčních splátek ve výši 5 % z vyčerpané částky, minimálně však 500 Kč měsíčně, a to ke každému 25. dni v měsíci. Rovněž se zavázal hradit poplatky související s úvěrem dle platného sazebníku (čl. IV. smlouvy) a ke konci každého kalendářního měsíce i úrok, který činil 7,90 % p. a. (čl. II. odst. 2 smlouvy). Pro případ porušení povinností ze strany žalované bylo ujednáno oprávnění žalobkyně prohlásit úvěr za splatný (čl. VII odst. 3 smlouvy). Z výpisu z účtu pak vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal, nesplácel ho však tak, jak bylo ujednáno, neboť se dostal do prodlení s jeho úhradou. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 5. 2023 ve spojení s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 14. 5. 2023 prohlásila úvěr za splatný. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 2. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, a to pod pohrůžkou jeho soudního vymáhání.4. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení věci. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, tomu vznikla povinnost tento úvěr řádně, v souladu se sjednanými podmínkami, splácet. Své povinnosti však žalovaný nedodržel, žalobkyně tudíž v souladu se sjednanými podmínkami úvěr zesplatnila. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nesplacený úvěr spolu s úroky z úvěru. Žalobě bylo tudíž zcela vyhověno. Jelikož žalovaný nezaplatil včas, a je tak v prodlení, má žalobce podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení, tak jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 112 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 990 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 728,06 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 200 Kč ve výši 5 922 Kč.