20 C 221/2023-140 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 10. 8. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 500 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 1. 2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 10. 8. 2020 ústní smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit žalobci do 31. 12. 2020. Zápůjčku žalobce poukázal ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného postupnými platbami v období od 11. 8. 2020 do 25. 8. 2020. Žalobce doplnil, že mezi žalobcem a žalovaným bylo více finančních transakcí, které souvisely s developerským projektem společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Id. č.: , hodnota, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou ovládá žalovaný.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že není pravdou, že by mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 10. 8. 2020 nebo jakýkoli jiný den k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce se splatností dne 31. 12. 2020. Žalobcem uvedené platby byly učiněny nikoliv na základě smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným, nýbrž v rámci účasti žalobce na developerském projektu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Id. č.: , hodnota, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále též jen „Chorvatská společnost“), založené žalovaným za účelem výstavby a zajištění prodeje luxusních apartmánů ve vybraných lokalitách v Chorvatsku. Částka odpovídající nároku žalobce byla součástí financování developerského projektu a měla být zohledněna v rámci případného převodu jednoho z apartmánů ze strany Chorvatské společnosti na žalobce. Za účelem zajištění finanční účasti žalobce na developerském projektu byla dne 10. 8. 2020 vystavena směnku vlastní na řad žalobce se splatností dne 30. 10. 2020, a to právě na částku 2 500 000 Kč. Výstavcem Směnky byla Chorvatská společnost a žalovaný byl směnečným rukojmím (dále jen „směnka“).3. Z kopie směnky ze dne 9. 6. 2020 a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce v červnu roku 2020 poskytl Chorvatské společnosti žalovaného částku 7 200 000 Kč zajištěnou právě touto směnkou vlastní. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že Chorvatská společnost vystavila žalovanému další směnku vlastní na částku 2 500 000 Kč, jejímž směnečným rukojmím byl žalovaný. Dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaný zaslal na osobní bankovní účet žalovaného šesti postupnými platbami v období od 11. 8. 2020 do 25. 8. 2020 celkem částku 2 500 000 Kč (viz též transakční historie účtu žalobce). Číslo účtu sdělil žalovaný žalobci prostřednictvím elektronické komunikace již dne 9. 8. 2020 (komunikace). Dne , datum, byl u Krajského soudu v Plzni podán proti žalovanému a jeho Chorvatské společnosti návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, kterým by bylo těmto dvěma žalovaným uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 2 500 000 Kč spolu s úrokem 6% ročně z této částky od 31. 10. 2020 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 1/3 procenta směnečného peníze. Tento návrh byl odůvodněn právě směnkou vystavenou dne 10. 8. 2020 Chorvatskou společností žalovaného. Krajský soud vydal dne 14. 9. 2022 směnečný platební rozkaz, kterým soud vyhověl návrhu žalobce. Žalovaný a jeho Chorvatská společnost proti němu podali námitky, když platbami ze dne 10. 10. 2022 a 11.10. 2022 byl směnečný peníz ve výši 2 500 000 Kč uhrazen (potvrzení o provedení plateb a vyjádření žalobce ze dne 21. 10. 2022).4. Mezi účastníky bylo sporné a pro rozhodnutí věci rozhodující, zda došlo dne 10. 8. 2020 k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaný a k předání částky 2 500 000 Kč v hotovosti, a to oproti předání směnky vlastní, nebo zda částka 2 500 000 kč hrazená na účet žalovaného byla plněním na první zápůjčku částky 2 500 000 Kč či dohodu o spolupráci (tvrzení žalovaného) zajištěnou vlastní směnkou Chorvatské společnosti. Jinými slovy bylo sporu o tom, zda v období okolo 10. 8. 2020 byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, a to jedna mezi žalobcem a Chorvatskou společností a druhá mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce tedy tížilo břemeno důkazní ohledně prokázání tvrzení, že dne 10. 8. 2020 předal žalovanému v hotovosti oproti předání směnky částku 2 500 000 Kč a dále, že se ve stejný den dohodl s žalovaným na poskytnutí zápůjčky dalších 2 500 000 Kč se splatností do 31. 12. 2020. Soud žalobce v tomto smyslu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. poučil při jednání soudu dne 30. 4. 2024. Žalobce však v projednávané věci neunesl důkazní břemeno ohledně uvedených sporných okolností, protože po provedeném dokazování nelze mít jeho tvrzení za prokázaná.5. Žalobce při své účastnické výpovědi, mimo sdělení potvrzujícího jím nastíněnou skutkovou verzi, uvedl, že žalovaný, resp. jeho Chorvatská společnost měli od počátku jejich spolupráce zájem o poskytnutí finančních prostředků za účelem podpory výstavby apartmánových domů v Chorvatském městě , Anonymizováno, . Od počátku se vzájemně bavili o částce cca 10 000 000 Kč. Tuto předběžnou částku potvrdila při své svědecké výpovědi též svědkyně , jméno FO, (manželka žalobce), která uvedla, že žalobce poskytl žalovanému mimo částku kupní ceny za apartmán 10 000 000 Kč. Vycházeje z této částky, pak za situace, kdy žalobce předal za účelem výstavby apartmánových bytů v Chorvatsku žalovanému již dne 9. 6. 2020 částku 7 200 000 Kč, se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by žalobce dne 10. 8. 2020 předával žalovanému v hotovosti oproti směnce částku 2 500 000 Kč, v tu chvíli by již „zainvestoval“ do Chorvatských apartmánů částku 9 700 000 Kč, načež by bez větších pochybností a pouze na základě ústní žádosti zaslal žalovanému dalších 2 500 000 Kč na jeho účet. Žalobcem tvrzená celková částka poskytnutá za účelem „podpory“ výstavby apartmánových bytů v Chorvatsku by tak činila 12 200 000 Kč, což je o 2 200 000 více než kolik činila předběžná dohoda účastníků. Částka, která byla žalobcem žalovanému nesporně předána (7 200 000 Kč v hotovosti oproti směnce ze dne 9. 6. 2020 a 2 500 000 Kč na jeho bankovní účet) se tedy významně přibližuje předběžně dojednané investici. Nelze odhlédnout od toho, že svědkyně , jméno FO, uvedla, že žalobce poskytl žalovanému mimo částku kupní ceny za apartmán „jen“ 10 000 000 Kč a nikoliv částku převyšující 12 000 000 Kč. To samo o sobě vyvrací tvrzení žalobce.6. Sdělení svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a žalobce, že byl žalobce začátkem srpna 2020 žalovaným informován, že bude chtít od žalobce částku 2 500 000 Kč s tím, že k jejímu předání mělo dojít dne 10. 8. 2020, s tím, že žalobce osobně disponoval částkou 1 000 000 Kč a částku 1 500 000 Kč si půjčil od svědka , jméno FO, , soud považuje za nedůvěryhodné a neprokázané. Svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, shodně vypověděly, že měly ten den mít schůzku a v poledních či lehce odpoledních hodinách jít společně na oběd a do , Anonymizováno, . Obě potvrzovaly, že manžel svědkyně , jméno FO, (svědek , jméno FO, ) půjčil žalobci částku 1 500 000 Kč s tím, že žalobce tyto finanční prostředky potřeboval předat žalovanému. Žádná ze svědkyň u předání částky 2 500 000 Kč osobně nebyla. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že k předání peněz mělo dojít buď v neděli nebo v pondělí po víkendových , Anonymizováno, slavnostech. Také svědek , jméno FO, potvrzoval tvrzení žalobce, že žalobci půjčil částku 1 500 000 Kč, ten měl mít v obálce svůj 1 000 000 Kč a tyto finanční prostředky jeli předat žalovanému do jeho kanceláře ve , jméno FO, ulici. U předání peněz žalovanému nebyl, čekal na žalobce cca 20 minut v autě. Pak mu měl žalobce předat směnku znějící na 2 500 000 Kč vystavenou Chorvatskou společností. Věrohodnost výpovědí těchto svědků a žalobce však podstatně zmenšují jiné zjištěné okolnosti. Žalobce i svědek , jméno FO, byly při výslechu vyzvání, aby na internetové stránce www.mapy.cz ukázali místo, kde měli dne 10. 8. 2020 parkovat při údajné schůzce účastníků, ale zatímco žalobce s jistotou označil asi prostředek , adresa, , tak svědek , jméno FO, se stejnou jistotou označil místo v Ulici, Anonymizováno, , adresa, před stavebninami , Anonymizováno, s tím, že s touto společností dříve obchodoval. Zcela zásadně pak věrohodnost skutkové verze žalobce a zmíněných svědků nabourala výpověď svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že ke schůzce dne 10. 8. 2024 vůbec nemohlo dojít, protože žalovaný a svědkyně již byly na cestě do Chorvatska. Tuto skutečnost má soud za prokázanou, protože ji potvrzují fotografie pořízené dne 10. 8. 2020 a také výpis z účtu žalovaného. Z fotografií je patrné, že dne 10. 8. 2020 byla svědkyně , jméno FO, vyfocena na sedadle spoluje