25 C 49/2024-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , jež mu byly v souladu se smluvním ujednáním vyplaceny. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím klientské zóny. Sjednané úroky měl žalovaný povinnost hradit v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, neboť se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně ho upomínkou ze dne , datum, vyzvala k úhradě této splátky. Ani poté žalovaný svoji povinnost nesplnil. Další upomínku mu žalobkyně zaslala dne , datum, . Protože ani poté přes další upomínky žalovaný dlužnou částku nezaplatil, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila ke dni , datum, celý zůstatek úvěru. Žalobkyně v tomto řízení nárokovala zaplacení toliko jistiny dluhu ve výši , částka, , přestavující zesplatněnou jistinu úvěru a úroky z prodlení. Ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně doplnila, že žalovaný jí uhradil částku , částka, , představující 1 splátku.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu označenou jako smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, , jež měl být vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, . Smlouva byla sjednána na dobu určitou 12 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni , datum, . Účastníci sjednali úrok ve výši 10 % měsíčně, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni běžného měsíce. S poslední splátkou úroku byla splatná i poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Strany si dále sjednaly právo žalobkyně pro případ prodlení s úhradou sjednaných splátek, kdy vedle práva na úhradu účelně vynaložených nákladů, smluvních pokut, úroků z prodlení a poplatků za upomínky, byla žalobkyně oprávněna po uplynutí 30 denní lhůty po zaslání upomínky k úhradě dlužné splátky zesplatnit jistinu úvěru, o čemž byla povinna písemně informovat žalovaného. Nedílnou součást smlouvy tvořila příloha č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Smlouva byla uzavřena distančně (smlouva o úvěru z uvedeného dne včetně přílohy č. , hodnota, , předsmluvní informace). , adresa, 000 Kč byla žalovanému odeslána dne , datum, na účet žalovaného, z něhož žalovaný žalobkyni téhož dne poslal částku , částka, . Soud dotazem u , právnická osoba, . ověřil, že majitelem výše specifikovaného bankovního účtu je žalovaný, na jeho účet byla dne , datum, částka , částka, zaslána (detail pohybu – internetové bankovnictví, zpráva , právnická osoba, . a výpis z účtu žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky úvěru splatné dne , datum, dopisem ze dne , datum, a , datum, , kdy zároveň žalovaného upozornila na možnost zesplatnění a naúčtování sankcí a smluvních pokut (upomínka č. , hodnota, a 2). Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že žalovaný uhradil toliko částku , částka, , zbývající část již nedoplatil. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dále i dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, , v němž žalobkyně zesplatnila úvěr (předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s možností řešení, oznámení o převzetí pr. zastoupení z uvedeného dne včetně podacího lístku). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný nárokovanou částku žalobkyni řádně a včas zaplatil.4. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. smlouvu o úvěru. Soud s ohledem na nově ustálenou judikaturu vyšších soudů přehodnotil své dosavadní stanovisko a při hodnocení platnosti této smlouvy přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením ve spojení s ustálenými judikaturními závěry. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, vrátit za rovněž i úrok ve sjednané výši 120 % ročně. Vedle toho byl žalovaný pro případ prodlení povinen hradit i smluvní pokutu a poplatky za odeslání upomínek či oznámení o zesplatnění. Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení.9. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „občanský zákoník“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výši) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ). Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je dle § 2395 o. z. vedle závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a závazku úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, i povinnost úvěrovaného zaplatit úroky. Úrok je odměnou úvěrujícího za poskytnutí peněžních prostředků. Bez sjednání této povinnosti se nejedná o smlouvu o úvěru. Sjednání výše úroků sice není podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, avšak pokud by strany výši úroků nesjednaly, úvěrovaný je povinen platit úroky určené podle ust. § 1802 o. z. Žalobkyně je podnikatelem, předmět jejího podnikání zahrnuje i poskytování úvěrů (včetně spotřebitelských), žalovaný nepochybně věděl, že sjednává tuto smlouvu s podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti. Závěr, že při neplatném sjednání výše úroků nemá úvěrovaný povinnost platit žádné úroky, neboť by se nejednalo o úvěr, by byl zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, kterou projevily uzavřením posuzované smlouvy. Podmínce v případě neplatného ujednání o výši úroku, aby se úrok stanovil postupem podle ust. § 577 o. z. (§ 1802 o. z.), tj. ve výši úroku požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy a požadavku na zaplacení úroku z úvěru, by nebylo možno zcela nevyhovět. V posuzované věci se žalovaný zavázal k placení úroku v roční výši 120 %. Danou výši však soud prvního stupně považuje za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobke