25 C 9/2024-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, spolu s úrokem v kapitalizované výši , částka, , s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaném částkou , částka, a dále s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne , datum, (dále jen „1. smlouva“) a dne , datum, (dále jen „2. smlouva“) dvě jednotlivé smlouvy o úvěru, na jejichž základě mu právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši , částka, (u 1. smlouvy) a peněžní prostředky ve výši , částka, (u 2. smlouvy), jež žalovaný převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smluv. Nedílnou součást citovaných smluv tvořily smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Před uzavřením smluv právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnuté úvěry se žalovaný zavázal vrátit u obou smluv spolu s poplatkem ve výši , částka, , představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, odměnu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, u 1. smlouvy a na den , datum, u 2. smlouvy. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, když sjednané splátky řádně a včas nesplácel, poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne , datum, , do postoupení pohledávky uhradil celkem částku , částka, (u jednání soudu žalobkyně opravila, že uhradil celkem , částka, - u 1. smlouvy , částka, a u 2. smlouvy , částka, ). Původnímu věřiteli tak vzniklo dne , datum, (u 1. smlouvy) a dne , datum, (u 2. smlouvy) právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši , částka, a na dlužném poplatku částky , částka, (u 1. smlouvy) a právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši , částka, a na dlužném poplatku částky , částka, (u 2. smlouvy). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, se žalobkyně stala věřitelem obou uvedených pohledávek, což bylo žalovanému písemně oznámeno. K tomuto dni činila dlužná částka , částka, u 1. smlouvy a , částka, u 2. smlouvy, jejich příslušenství tvořily úroky a úroky z prodlení v zákonné výši. Ani přes výzvy žalovaný dlužnou částku nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Protože se žalovaný bez předchozí omluvy nedostavil k nařízenému ústnímu jednání, ani nepožádal o jeho odročení, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne , datum, a dne , datum, dvě jednotlivé smlouvy označené jako smlouvy o úvěru, v nichž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout u obou smluv úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, (celkem u každé ze smluv , částka, ) v pravidelných 14 měsíčních splátkách po , částka, . Zmíněný poplatek byl u obou smluv tvořen úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 15 %, RPSN 272,44 %. Nedílnou součást smluv tvořily smluvní podmínky (smlouvy o úvěru z uvedených dnů včetně předpisu splátek). Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že žalovaný zaplatil celkem částku , částka, (na 1. smlouvu , částka, na druhou smlouvu , částka, ). Tyto skutečnosti vyplývají i z předloženého předpisu plateb v hotovosti. Pohledávky za žalovaným byly společností , právnická osoba, . postoupeny žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne , datum, byla tato skutečnost oznámena žalovanému (zmíněný dopis). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žaloby z uvedeného dne včetně podacího lístku). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni splnil.4. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. dvě jednotlivé smlouvy o úvěru. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 o.z. věřitelem obou pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud s ohledem na nově ustálenou judikaturu vyšších soudů přehodnotil své dosavadní stanovisko a při hodnocení platnosti této smlouvy přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením ve spojení s ustálenými judikaturními závěry. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků u obou smluv ve výši , částka, vrátit za 14 měsíců rovněž i úrok, dále úplatu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a inkasní poplatek v celkové výši , částka, , jež činí více než 85 % ze zapůjčené jistiny. Ve své podstatě se jedná o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok, tyto poplatky (náklady) netvoří toliko marginální část, nýbrž podstatnou část, která výrazně převyšuje vyčíslený úrok, poskytovatel úvěru v těchto částkách skrývá svoji odměnu (tedy fakticky úrok). Vedle toho byl žalovaný pro případ prodlení povinen hradit i smluvní pokutu a poplatky za odeslání upomínek či oznámení o zesplatnění. Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení.9. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „občanský zákoník“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výši) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ). Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je dle § 2395 o. z. vedle závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a závazku úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, i povinnost úvěrovaného zaplatit úroky. Úrok je odměnou úvěrujícího za poskytnutí peněžních prostředků. Bez sjednání této povinnosti se nejedná o smlouvu o úvěru.