30 C 164/2024-91 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela s žalovanou jako úvěrovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně dne , datum, převedla částku , částka, v souladu s článkem II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet žalované, a téhož dne dále částku , částka, na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaná se zavázala jistinu v celkové výši , částka, a úroky za poskytnuté prostředky ve výši , částka, (tedy celkem částku , částka, ) uhradit žalobkyni v pravidelných 40 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci se splatností první splátky dne , datum, . K uzavření smlouvy o úvěru došlo mezi účastníky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to na základě tzv. verifikační platby ve výši , částka, v souladu s článkem XII bodu 1. smlouvy o úvěru, kdy za okamžik podpisu smlouvy se považuje doba připsání verifikační platby na účet žalobkyně č. , č. účtu, pod variabilním symbolem úvěrové smlouvy, k čemuž došlo dne , datum, . Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, když úvěr řádně a včas nehradila. Žalobkyně žalovanou o zaplacení úvěru opakovaně upomínala, přičemž následně využila svého práva a celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila, a to přípisem z téhož dne, kdy zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Součástí oznámení o zesplatnění úvěru je i předžalobní výzva. Žalobkyně se v rámci předmětného návrhu domáhá úhrady celkem částky , částka, , kdy tato sestává ze zesplatněné jistiny ve výši , částka, a splátek ve výši , částka, , kdy tyto ještě dále sestávají z dlužného úroku ve výši , částka, a dluhu na jistině (úmoru) ve výši , částka, . Žalovaná i přes předžalobní výzvu žalobkyně již dále ničeho neuhradila.2. Žalovaná nárok žalobkyně v plném rozsahu neuznala. K věci samé uvedla, že jí byl poskytnut úvěr toliko ve výši , částka, , když částka , částka, byla vyplacena zprostředkovateli jako provize, přičemž odměna za poskytnutí úvěru ve , částka, byla tvořena úrokem ve výši 27,28 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Ve skutečnosti tak úroková sazba činí nikoliv 27,28 % ročně, ale 33,50 % ročně, což vyplývá i z RPSN v celkové vyšši 39,20 %. Takovýto úrok je pak nepřiměřený, když více než 3,5x přesahuje průměrnou úrokovou sazbu v daném místě a čase, která dle statistiky ČNB ARAD činila přibližně 9,62 % ročně. Žalovaná rovněž nedostatečným způsobem zjistila a prověřila kredibilitu žalované, když se v podstatě nezajímala o její výdaje, operovala pouze s nájemným ve výši , částka, , přičemž celkový příjem žalované měl činit , částka, . Běžné výdaje nahradila životním minimem ve výši , částka, a dále nezabavitelnou částkou , částka, . Po odečtení nájemného od příjmů žalobkyně je zřejmé, že žalované by nezůstala ani částka ve výši nezabavitelného minima, když nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že v roce 2023 došlo k výraznému nárůstu cen a inflace. S ohledem na shora uvedené tak žalovaná považovala smlouvu o úvěru za absolutně neplatné právní jednání. Žalovaná dále doplnila, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne , datum, , a to i přes skutečnost, že dne , datum, žalovaná tuto kontaktovala s žádostí o splátkový kalendář, kdy žalobkyně e-mailem ze dne , datum, její žádosti vyhověl s nastavením podmínek splácení, jež žalovaná následně i plnila. Žalovaná na závazky plynoucí z předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni uhradila za období od , datum, do , datum, celkem částku , částka, , přičemž po podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradila žalobkyni dále dne , datum, částku , částka, . Dne , datum, pak žalovaná uzavřela jako úvěrovaná s žalobkyní jako úvěrující další smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které jí žalobkyně poskytla úvěr ve výši , částka, při úrokové sazbě 41,30 % ročně a RPSN 59,10 %- Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni celkem částku , částka, . Ani v tomto případě dle žalované žalobkyně neověřila dostatečným způsobem její kredibilitu, v důsledku čehož je i tato smlouva absolutně neplatná. Ačkoliv byla žalovaná povinna žalobkyni na základě uvedené smlouvy vrátit toliko poskytnutou jistinu ve výši , částka, , zaplatila této celkem částku , částka, , takže na straně žalobkyně vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Vzhledem ke skutečnosti, že na smlouvu o úvěru č. , hodnota, zbývalo uhradit po částečných plněních žalované toliko , částka, , vzniklo na straně žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši , částka, a žalovaná tak žalobkyni ničeho nedluží.3. V rámci následné repliky vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v souvislosti s úhradou žalované po podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 11. 3. 3024 ve výši , částka, , kdy tuto částku započetla ve výši , částka, na kapitalizovaný úrok a ve zbývající části , částka, na jistinu, takže zbytek neuhrazené jistiny činí , částka, . Dále pak vzala žalobkyně žalobu zpět i v odpovídající části příslušenství související s datem a výší platby žalované specifikované shora. Žalobkyně doplnila, že sjednaná úroková sazba ve výši 27,28 % ročně je zcela v souladu s dobrými mravy a představuje legitimní odměnu reflektující skutečnost, že poskytování nebankovních úvěrů je spojeno s vyšší mírou rizika finanční ztráty na straně žalobkyně jako úvěrující. V době poskytnutí úvěru (srpen 2023) se úrokové sazby peněžních ústavů obdobných produktů pohybovaly v rovině 25,90 % ročně. Žalobkyně rovněž vyjádřila přesvědčení, že úvěruschopnost žalované zjišťovala a ověřovala dostatečným způsobem, když si vyžádala výplatní pásky za dva kalendářní měsíce, a to za květen a červen 2023, dále částečný výpis z účtu žalované potvrzující úhradu nájmu ve výši , částka, ze dne , datum, , rovněž prověřila databázi centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Průměrná mzda žalované v době uzavření smlouvy činila , částka, , když z doložených dokladů byla dostatečně osvědčena skutečnost, že žalovaná bude schopna hradit měsíční splátky ve výši , částka, . Nad rámec doložených dokladů pak žalobkyně rovněž vycházela z čestného prohlášení žalované ohledně jejích závazků ze dne , datum, a o výdajích a příjmech z téhož dne. Ohledně posouzení nákladů na bydlení žalované vycházela žalobkyně z normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kdy v roce 2023 tyto činily v , Anonymizováno, částku , částka, . Životní minimum představovala částka , částka, a existenční minimum částka , částka, . Po odečtení všech běžných výdajů tedy žalovaná disponovala částkou , částka, měsíčně. Pokud jde o procesní obranu žalované spočívající v odkazu na smlouvu o úvěru č. , hodnota, , která není předmětem žaloby, namítla žalobkyně neexistenci žalovanou tvrzeného nároku a pro případ jeho existentnosti pak namítla jeho promlčení., právnická osoba, následném vyjádření žalovaná toliko odkázala na skutečnost, že žalobkyně pro posouzení přiměřenosti sjednané úrokové sazby použila nesrovnatelný produkt, když operovala s úrokovou sazbou u úvěru z kreditní karty, kdy se jedná o zvláštní bankovní produkt, který spotřebiteli umožňuje využívat zcela jiné služby, než které byly předmětem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Daný produkt pak musí být srovnáván s bankovními úvěry bez kreditní karty. Odkaz žalobkyně na životní minimum, kterým nahradila běžné výdaje žalované, pak žalovaná shledala jako zcela nepřiléhavý, když toto kritérium je stanoveno pro posouzení nároku na dávku státní sociální podpory, pod jehož výší nastává stav hmotné nouze. Z daného důvodu tedy není možné reálné výdaje klienta jednoduše substituovat touto částkou, když výdaje průměrného člověka musí být logicky značně vyšší.5. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení co do částky , částka, zastaveno.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z listiny nazvané „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ ze dne , datum, vztahující se k úvěrové smlouvě č. , hodnota, vyplynulo, že u žalované bylo pro čerpání úvěru uvedeno číslo běžného účtu , č. účtu, . U žalované byl dále deklarován průměrný měsíční čistý příjem , částka, . Výdaje na bydlení představovalo nájemné ve výši , částka, , přičemž zbývající disponibilní měsíční zdroje žalované představovala částka