30 C 336/2024-70 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 8. 2024 ve znění jeho pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I tohoto rozsudku. Návrh odvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným dne 3. 10. 2001 smlouvu o vedení běžného účtu, a následně o poskytování kontokorentního úvěru. Nedílnou součástí této smlouvy jsou indispozice ke konkrétnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a Sazebník banky. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit v celkové výši 52 000 Kč. Protože žalovaný se dostal do nepovoleného debetu, banka využila svého oprávnění a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 50 044,49 Kč převedla dne 2. 12. 2019 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . O tomto žalovaného informovala přípisem ze dne 6. 12. 2019, v rámci kterého celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě, když tento nadále úročila úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Pohledávka pak byla následně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2022. K dni postoupení činila celková dlužná pohledávka 25 244,10 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 24 044,10 Kč a poplatku a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a n. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, kdy právní vztahy mezi účastníky podléhají režimu tohoto zákona podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnila, když žalovanému poskytla úvěr ve sjednaném rozsahu. Povinností žalovaného je vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně smluvních úroků a úplaty, a to ve sjednané lhůtě, pak vyplývá z ustanovení § 502–504 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Protože žalovaný předmětný úvěr nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 010 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 462 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.