36 C 264/2024-65 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 719 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 26. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. , RČ, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou 78,1 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 1 170 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje březnem 2024. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle článku 6.1 smlouvy, které však neuplatňuje. V důsledku prodlení žalované se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy k datu 21. 5. 2024. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka 17 918,85 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 15 000 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 998 Kč, a pojištění ve výši 432 Kč (3 x 144 Kč za pojištění splátek 1, 2 a 3). Dále se žalobkyně domáhá po žalovaném přiznání úroku z úvěru ve výši 78,1 % ročně omezeným ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, smluvní pokuty dle bodu 6. 5 smlouvy v kapitalizované výši 1 971,20 Kč a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny jí byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný se k jednání nedostavil, soud proto postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci tohoto řízení uzavřeli dne 26. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. , RČ, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 170 Kč vždy ke každému 17. dni příslušného měsíce. Strany se dohodly na úrokové sazbě 78,1 % ročně. Strany si dále dohodly smluvní pokuty v bodě 6. 1 a 6. 5 smlouvy o úvěru, kterých se domáhá žalobkyně v tomto řízení, tj. smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou opožděnou splátku a 0,1 % denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění do úplného zaplacení) a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v případě prodlení s každou splátkou ve výši 200 Kč (úvěrová smlouva, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, splátkový kalendář ke smlouvě, pojištění schopnosti splácet úvěry, prohlášení klienta, výpis z NRKI a SOLUS, karta klienta, kopie OP žalovaného). Žalovaný se dále ve smlouvě o úvěru zavázal hradit pojištění schopnosti splácet úvěr. Úvěr byl žalovanému vyplacen 27. 2. 2024 na jeho účet, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru, a potvrzení banky žalovaného ze dne 24. 9. 2024. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky (oznámení ze dne 17. 4. 2024, 20. 5. 2024 a 21. 5. 2024, předžalobní upomínka z 20. 8. 2024). Podle systému časových řad ARAD dostupných na www.cnb.cz činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v únoru 2024 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 9,29 % ročně.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „O. Z.“) občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.6. Podle § 1970 O. Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2991 odst. 1, 2 O. Z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 580 O. Z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 O. Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 15 000 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Strany neuzavřely platně smlouvu o úvěru podle § 2395 O. Z., jelikož za situace, kdy sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v únoru 2024 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně činila 9,29 % ročně, je ujednání stran o úrokové sazbě 78,1 % ročně, nemravné podle § 580 OZ, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 13/2005). Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva (jakož i smlouva o pojištění) nemůže být platná, a v tomto případě tak nelze aplikovat ustanovení § 575 ani § 576 O. Z. V tomto kontextu nutno podotknout, že ke shodným závěrům dospěl i Krajský soud v Plzni v řízeních pod sp. zn. 25 Co 354/2019, 25 Co 403/2019 a 64 Co 272/2019. Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a sdělila mu, že požaduje, aby minimálně tyto prostředky byly vráceny ve sjednané lhůtě, bylo žalobě vyhověno pouze v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 O. Z., jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 O. Z. je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 O. Z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu absolutně neplatnou, nebylo možné vyhovět ani nároku na zaplacení sjednaných smluvních pokut a pojištění, neboť tyto nároky žalobkyně se odvíjí od absolutně neplatné smlouvy. Ve zbytku soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla v převažující části úspěšná žalobkyně, má proto právo na náhradu části nákladů, které jí v řízení vznikly. Náklady žalobkyně, v řízení zastoupené advokátem, sestávají podle § 137 o.s.ř. ze soudního poplatku za řízení, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem, hotových výdajů zástupce žalobkyně a 21% DPH, které plátce žalobkyně zastupující advokát je. Soudní poplatek za řízení činí 1 086 Kč. Protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jeho předmětem je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, stanovil soud v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 advokátního tarifu za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně, tj. tři úkony po 300 Kč/úkon, odměnu ve výši 900 Kč. Za další úkon právní služby – účast zástupce žalobkyně na nařízeném jednání, činí odměna advokáta podle § 7 bod 5 advokátního tarifu 1 980 Kč. Zástupci žalobkyně dále v řízení vznikly hotové výdaje a to paušální náhrada ve výši 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a dle § 13 odst. 3 o. s. ř. 1 x ve výši 300 Kč. Spolu s daní z přidané hodnoty činí náklady řízení žalobkyně celkem 5 296,80 Kč. Žalobkyně byla s ohledem na požadované příslušenství v řízení úspěšná z 64,71 % (celkový předmět řízení vč. příslušenství k datu rozhodnutí představoval částku ve výši 24 904,16 Kč, žalobkyně byla úspěšná co do částky 16 115,34 Kč a neúspěšná co do částky 8 788,82 Kč k datu rozhodnutí), neúspěšná co do 35,29 % jeho předmětu, soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni 29,42 % nákladů, které žalobkyni v řízení vznikly, tedy částku ve výši 1