38 C 95/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 09. 01. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel motorového vozidla RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , Anonymizováno, s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v období od 29. 09. 2022 do 16. 12. 2022, tedy po dobu 79 dní, bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 79 dní, tedy částky ve výši 5 135 Kč, a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na její uplatnění, celkem tedy 5 435 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 03. 02. 2023, splatnost příspěvku nastala dne 19. 04. 2023, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na upomínky ze dne 11. 05. 2023 a 09. 06. 2023 ani na předžalobní výzvu ze dne 31. 08. 2023. Zmíněné vozidlo bylo dále v období od 17. 12. 2022 do 27. 03. 2023, tedy po dobu 101 dní, bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 101 dní, tedy částky ve výši 6 565 Kč, a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na její uplatnění, celkem tedy 6 865 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 18. 05. 2023, splatnost příspěvku nastala dne 01. 08. 2023, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na upomínku ze dne 23. 08. 2023 ani na předžalobní výzvu ze dne 20. 11. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný elektronický platební rozkaz byl pro jeho nedoručení do vlastních rukou žalovaného zrušen podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).3. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž se jeho souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 03. 02. 2023 a potvrzení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplývá, že žalovaný je veden v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla tovární značky RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , s obsahem motoru v rozmezí 1350 až 1850 cm3, a to nejméně v období od 29. 09. 2022 do 27. 03. 2023. Ve dnech 03. 02. 2023 a 18. 05. 2023 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ČKP, a to v sazbě 65 Kč denně za citované období 180 dní v celkové výši 11 700 Kč a náklady na uplatnění práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2krát 300 Kč) a byla mu určena lhůta pro zaplacení 60 dnů. Následně byl žalovaný ještě dalšími upomínkami ze dní 11. 05. 2023, 09. 06. 2023 a 23. 08. 2023 upomínán k uhrazení dlužné částky. Předžalobními upomínkami ze dní 31. 08. 2023 a 20. 11. 2023 byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně.5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.6. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).7. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru v rozmezí 1350 až 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.8. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.9. V dané věci má soud z obsahu spisového materiálu za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný v předmětném období byl vlastníkem a provozovatelem zmiňovaného vozidla. Soud má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro předmětný osobní automobil činí 65 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvu k zaplacení dlužné částky adresovanou žalovanému ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona, a to ze dní 03. 02. 2023 a 18. 05. 2023. Po uplynutí 60 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, v tomto případě ode dne 20. 04. 2023, a to ohledně částky ve výši 5 135 požadované v žalobě odpovídající příspěvku za období od 29. 09. 2022 do 16. 12. 2022, a dále ode dne 02. 08. 2023, a to ohledně částky ve výši 6 565 Kč požadované v žalobě odpovídající příspěvku za období od 17. 12. 2022 do 27. 03. 2022. S ohledem na znění § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve spojení s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a ve spojení s § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pak je žalovaný povinen uhradit žalobkyni též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2x 300 Kč). Žalobkyni vznikl dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, z dlužného příspěvku. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 300 Kč sestávající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.