39 C 265/2024-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresního soudu , adresa, -město 8. 8. 2024 se žalobkyně domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jim částku 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřely se žalovaným jako pronajímatelem nájemní smlouvu 10. 8. 2021 pro užívání bytu číslo , Anonymizováno, , , adresa, předměstí. Na základě této smlouvy složily žalovanému jistotu 45 000 Kč. Smlouva byla řádně ukončena, byt byl vyklizen a předán 28. 2. 2023. Žalobkyně nedostaly ani předávací protokol, pouze formou emailové komunikace bylo přislíbeno, že předávací protokol bude podepsán dodatečně. Nicméně od května 2023 se žalovaný neozval, nedoručil ani předávací protokol ani nevrátil složenou jistotu, ač k tomu byl vyzván. Ve věci byl 29. 8. 2024 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl ale zrušen pro nedoručení žalovanému. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Následně soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval, neboť mohl postupovat podle předložených listinných důkazů.3. Tvrzení týkající se nájemního poměru žalobkyň byla osvědčena nájemní smlouvou ze dne 10. 8. 2021, kdy žalovaný vystupuje v pozici pronajímatele. Předmětem nájemní smlouvy byla bytová jednotka číslo , Anonymizováno, , , adresa, předměstí, dům č. p. , Anonymizováno, o podlahové ploše 54 m² ve čtvrtém nadzemním podlaží uvedené budovy. Nájemní poměr byl sjednán na dobu tří měsíců do 30. 11. 2021. Bylo sjednáno, že po uplynutí této doby se doba prodlužuje za shodných podmínek vždy o tři kalendářní měsíce, jestliže některá ze stran nejpozději 30 dnů před předpokládaným ukončením nájemního vztahu nezašle jednostrannou výpověď. Strany sjednaly nájemné i zálohy do služby. Podle článku VII směly žalobkyně složit jistotu ve výši 45 000 Kč do 24. 8. 2021 na účet žalovaného. Ohledně ukončení nájemního poměru žalobkyně doplnily, že výpověď byla zasílána písemně 18. 1. 2023, což bylo dokumentováno přípisem a podacím lístkem. Dále byla předložena elektronická komunikace mezi účastníky, ze které je zřejmé, že k předání bytu došlo 28. 2. 2023. V e-mailové komunikaci žalovaný konstatuje, že 28. 2. 2023 byla provedena prohlídka bytu s tím, že předávací protokol bude podepsán dodatečně. Z poznámky vyplývá, že byly zaznamenány stavy měřidel, předány klíče a ovladače, bude dořešeno to, že byt není vymalován. Následně pak žalobkyně žádaly žalovaného o vyjádření ohledně vrácení jistoty. Ten reagoval 15. 5. 2023 tím, že čeká na vyúčtování energií a následně vyřeší celé vyúčtování. Od té doby žádná reakce zaznamenána nebyla. K vrácení jistoty byl žalovaný vyzván 28. 5. 2024 právním zástupcem žalobkyň právě s odkazem na ukončení nájemního poměru a povinnost vrátit jistotu, byla stanovena lhůta sedmi dnů od zaslání výzvy s upozorněním, že v případě nevrácení bude podána žaloba. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.4. Podle § 2254 občanského zákoníku při skončení nájmu pronajímatel vrátí nájemci jistotu, započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí, alespoň ve výši zákonné sazby.5. Z předložených listinných důkazů soud uzavírá, že nárok žalobkyň je důvodný. Bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena v roce 2021 nájemní smlouva, která byla původně sjednána na dobu tří měsíců, ovšem s automatickým prodlužováním. Při uzavření této smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyně uhradí jistotu. Soudu sice nebyl předložen doklad o složení jistoty, z následné komunikace účastníků má ale soud postaveno na jisto, že uvedená finanční částka byla žalovanému složena. S ohledem na § 2254, odst. 2 občanského zákoníku je zřejmé, že při skončení nájemního poměru bylo povinností žalovaného tuto jistotu vyúčtovat a nespotřebovanou část vrátit žalobkyním. To, že nájemní poměr byl ukončen, má soud za prokázané z komunikace mezi účastníky i z výzvy právního zástupce žalobkyň. Žalovaný v komunikaci potvrdil, že byt byl předán, byť nevymalovaný. Byly zachyceny stavy energií. V další zprávě pak uvedl, že o vrácení jistoty bude jednáno poté, co bude získáno kompletní vyúčtování služeb. Soud tedy konstatuje, že je na místě uložit žalovanému, aby jistotu vrátil. Už s ohledem na to, že od doby skončení nájemního poměru uplynul více než rok, je nepochybné, že i pravidelné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu již muselo být žalovanému jako vlastníkovi bytu doručeno. Protože žalovaný nesporoval tvrzení žalobkyň a ani se nesnažil proti nároku, který je proti němu žalobou uplatněn, uvést pohledávky vzniklé z titulu nájemního poměru, je na místě uložit mu uhradit celou jistotu, která byla žalobkyněmi složena, a to včetně zákonného úroku z prodlení, kdy počátek plynutí stanovily žalobkyně na 29. 3. 2023. Soud tedy v tomto směru návrhu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byly ve věci plně úspěšné, mají tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, která byla vyčíslena částkou 13 416 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkoly právní služby po 2 900 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva k plnění a žaloba), dále třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21 %, vše podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o DPH 21 % a o zaplacení soudní poplatek ve výši 1 800 Kč.7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty za středníkem o.s.ř, žalovanému bylo uloženo splnit povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.