12 C 19/2025-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 203,15 Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení.2. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 23. 10. 2023 distančním způsobem. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 13 900 Kč s možností postupného čerpání. První splátka byla splatná 22. 11. 2023, konec kreditového rámce měl nastat 14. 4. 2025. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu, a to dne 23. 10. 223 v částce 8 200 Kč a dne 10. 11. 2023 v částce 1 800 Kč. Žalovaná si dále zvolila služby „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 330 Kč a informační SMS servis za poplatek 128,64 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, přičemž žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne 2. 12. 2024. Žalovaná má nesplacený dluh v celkové výši 21 203,15 Kč, přičemž tato částka se skládá z jistiny ve výši 9 906,71 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 83,73 Kč, smluvního úroku 11 051,01 Kč, poplatku za službu „Presto“ 132,90 Kč a poplatku za službu informační SMS servis 28,80 Kč. Dle smlouvy byl sjednán smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. V případě, že by soud měl nárok z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neprokázaný, žádá žalobkyně o přiznání částky z důvodu bezdůvodného obohacení.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:5. Z informací pro spotřebitele soud zjistil, že poskytovatel úvěru je společnost žalobkyně, v informacích jsou uvedeny modelové případy pro splácení úvěru kdy RPSN zde vychází od 1178,28 % do 1328,24 %. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru vyplývá, že měl být sjednán bezúčelový úvěr s kreditní rámcem do 10 000 Kč, výše úrokové sazby je 0,983 %, RPSN 1700,81 %.6. Soudu byla předložena rovněž smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce do částky 13 900 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky měla žalovaná splácet v pravidelných denních splátkách nebo také formou tzv. Doporučených měsíčních splátek. Celková maximální výše u úvěru činila 13 900 Kč, RPSN 1700,81 %, úroková sazba denní úrok 0,983 %. Smlouva byla ze strany žalované označena podpisem „Klient“.7. Z přehledu bankovních transakcí vyplývá, že částka 8 200 Kč měla být vyplacena žalobkyní dne 23. 10. 2023 a dále v částka 1 800 Kč dne 10. 11. 2023.8. Dále soudu byla předložena kopie občanského průkazu žalované.9. Z výzvy k úhradě před podání žaloby ze dne 27. 11. 2024 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dluhu při podání žaloby. Výzva byla odeslána téhož dne.10. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 25. 3. 2025 vyplývá, že majitelem a disponentem předmětného účtu byla žalovaná, dne 23. 10. 2023 byla připsána částka 8 200 Kč a dne 10. 11. 2023 z částky 1 800 Kč.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Soud má v daném případě za prokázané, že dne 23. 10. 2023 a 10. 11. 2023 byla žalované celkem vyplacena částka 10 000 Kč.14. Soud však nemá již za prokázané řádné uzavření smlouvy, neboť soudu byla předložena jen smlouva s podpisem žalované jako „Klient“. V tomto směru má soud za to, že je toto nedostatečné i vzhledem k tvrzení, že se jednalo o smlouvu uzavřenou distančním způsobem. Předložení kopie občanského průkazu pak zcela neprokazuje to, že žalovaná skutečně uzavřela předmětnou smlouvu vč. všech důsledků. Soud nepřikročil k poučení žalobkyně o této skutečnosti i z důvodu, že pokud by přeci jen bylo prokázáno uzavření smlouvy ze strany žalované, má soud danou smlouvu za neplatnou vzhledem k ustanovení o úrokových sazbách. Nelze přehlédnout, že smlouva sice hovoří o denních splátkách, mohlo by se tedy jednat o zápůjčku s velmi krátkou dobou splatnosti, kde lze očekávat vyšší procento úroku, ale smlouva hovoří i tzv. doporučené měsíční splátce, která ve spojení s uvedeným datem koncem kreditového rámce, může navodit dojem klasického úvěru. V takovém případě úrok ve výši 0,983 % denně je zcela nemravný, což odpovídá i v uvedené RPSN 1700,81 %.15. Soud tak dospěl k závěru, že je nutno danou právní věc posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy bylo prokázáno, že žalobkyně ji celkem poskytla částku 10 000 Kč. Z žalobního tvrzení vyplývá, že na jistině je dosud neuhrazená částka 9 906,71 Kč. Danou částku pak tedy soud žalobkyni přiznal, ve zbývající části žalobu zamítl.16. Ohledně úroku z prodlení soud uvádí, že byl přiznán úrok dle výzvy právního zástupce žalobkyně, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků, byť ve větší míře byla úspěšná žalovaná. Ta však byla po celé řízení pasivní a neprokázala, že by ji vznikly účelně vynaložené náklady v souvislosti s řízením.