14 C 367/2024-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 485,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 10. 12. 2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná čerpala celkem částku 18 868 Kč, na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 1 108 Kč, přičemž tato částka byla započtena na úrok, poplatky i jistinu. Jelikož žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 13. 5. 2024 a vyzvala žalovanou k uhrazení celé dlužné částky, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 17 876,83 Kč, poplatků za pojištění 208,50 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 14,75 % a úrok z prodlení v zákonné sazbě. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem postupovala před sjednáním úvěrové smlouvy ohledně posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, pročež se její souhlas dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 10. 12. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Strany se v úvěrové smlouvě dohodly též na hrazení poplatků v případě vynaložení nákladů na upomínání žalované (a to v částce 300 Kč za měsíc vymáhání) a taktéž na smluvní pokutě ve výši 500 Kč v případě opožděné splátky a pro případ, že by výše dlužné částky bal nižší než 500 Kč, byla sjednána smluvní pokuta ve výši dlužné částky. Dále si strany sjednaly pojištění schopnosti splácet úvěr a to ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru. Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpala postupně prostředky v celkové výši 40 000 Kč. Z výpisu čerpání vyplývá (č.l. 11-12), že žalovaná zaplatila celkem , hodnota, splátku úvěru a zčásti i 2. splátku (celkem zaplatil 1 108 Kč) a poté přestala úvěr hradit a dostala se do prodlení. Žalobkyně proto dne 13. 5. 2024 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Dne 30. 5. 2024 byla zástupcem žalobkyně zaslána žalované předžalobní výzva k plnění, nicméně žalovaná ani poté dlužnou částku neuhradila.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.5. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., žalovaná však přestala řádně splácet úvěr, čímž porušila smlouvu a vznikla jí tak povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky poté, co žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami úvěr zesplatnila. Vedle dlužné jistiny a příslušenství z této jistiny dluží žalovaná žalobkyni výslovně ujednanou smluvní pokutu, kterou si strany v souladu s § 2048 o. z. platně sjednaly, stejně tak jako pojištění ve smyslu § 2758 o. z. Dle obsahu je rovněž jako smluvní pokuta hodnoceno ujednání stran o poplatcích za vymáhání. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované dlužnou částku zaplatit, a to spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 820 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 2 272 Kč, a proto byly žalobkyni v této výši přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř