14 C 60/2025-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 20 779 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalovanému dne 19. 12. 2022 a dne 21. 12. 2022 ambulantní ošetření. , právnická osoba, byla žalovanému žalobkyní vyúčtována dne 24. 4. 2023 doklady na částku 418 Kč, 3 304 Kč, 8 260 Kč a 3 319 Kč a dne 22. 2. 2023 doklady na částku 5 478 Kč (celkem 20 779 Kč). Žalovaný tuto částku nezaplatil ani na základě upomínky žalobkyně ze dne 24. 4. 2023, ani na základě předžalobní upomínky odeslané zástupcem žalobkyně ze dne 7. 11. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z jednotlivých vyúčtování na č.l. 8-10 p.v. je zřejmé, že žalobkyně ve dnech 19. 12. 2022 a 22. 12. 2022 poskytla žalovanému , Anonymizováno, vyšetření. Celkové náklady na takto poskytnutou zdravotní péči činily dle vyúčtování částku 20 779 Kč. Soud v krátkosti na tyto dokumenty odkazuje s ohledem na ochranu osobnosti žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za uvedená vyšetření dopisem ze dne 24. 4. 2023 a dále byla žalovanému odeslána též předžalobní upomínka ze strany právního zástupce žalobkyně dne 7. 11. 2024 (č.l. 6-7).4. Dle § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Žalobkyni se v řízení předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalovanému bylo poskytnuto vyšetření v jejím zařízení, přičemž žalovaný nebyl ke dni poskytnutí zdravotní péče pojištěn a následně nesplnil svou povinnost za poskytnutou zdravotní péči zaplatit, pročež soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 832 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 221 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř8. Pro úplnost soud uvádí, že náklady řízení byly přiznány ve smyslu ustanovení § 14b o. s. ř., neboť žalobkyně se svého nároku domáhala typovou žalobou, kterou uplatňuje v i desítkách dalších sporů projednávaných u téhož soudu.