16 C 52/2024-18 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru.Žalovaná se nevyjádřila.Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky.Soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, a tento úvěr byl žalované vyplacen ve výši 15 200 Kč téhož dne na její účet číslo , č. účtu, . Byla sjednána splatnost 19. 9. 2023. Bylo sjednáno, že vedle jistiny bude navíc ještě zaplacen tzv. poplatek za poskytnutí úvěru 3 960 Kč, dále poplatek za službu Klidné spaní 110 Kč a poplatek za službu , Anonymizováno, 165 Kč. Žalovaná nevrátila žalobci ničeho.Pokud jde o písemnou formu, ve smyslu § 562 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. je zapotřebí, aby použité elektronické nebo jiné technické prostředky umožňovaly zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Splnění těchto podmínek je nutné zkoumat případ od případu pro daný technický prostředek. V daném případě bylo dle názoru soudu možné určit jednající osobu.Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů.V daném případě soud uvádí k neplatnosti smlouvy následující.Jelikož k jistině mělo být za dobu 4 týdnů vráceno navíc ještě 4 235 Kč (součet částek 3 960 Kč + 110 Kč + 165 Kč), což je 28 %, považuje soud sjednaný úrok za neplatný (excesivní úroková sazba). Přibližný výpočet na dobu jednoho roku (vynásobení 12) by vedl k úrokové sazbě 334 % p.a. ročně. Jedná se o neplatnost absolutní (ohrožení společenské soudržnosti jako takové, tj. narušení veřejného pořádku, § 588 občanského zákoníku). Ve smyslu § 1811 odst. 1 o.z. navíc musí být veškerá smluvní ujednání ve spotřebitelské smlouvě jasná a srozumitelná. Tento požadavek např. nesplňuje ujednání o poplatcích za určité služby, které fakticky představují odměnu za poskytnutí peněz za konkrétních podmínek, jinak řečeno jde o úrok, přestože tak není nazván (což je matoucí). Také v nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. … Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, neboť se jednalo o bezdůvodné obohacení na straně žalované.Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., účinný od 1.1.2014 (tzv. nový občanský zákoník, dále jen o.z.), uvádí v § 2991 odst. 1, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí (mimo jiné) ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení).Výzvu k zaplacení dal žalobce žalované ke dni 19. 9. 2023 (byla obsažena ve smlouvě, byť smlouva jako taková byla neplatná. Splatnost nastala podle názoru soudu dne 19. 9. 2023. Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 OZ. Žalovaná je tedy povinna, vrátit žalobci přijatou částku 15 200 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tato zahrnuje soudní poplatek 849 Kč. Dále odměnu 3 x 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba, tzv. formulářová žaloba). Dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Dále pak daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Celkem 2 301 Kč.