17 C 113/2025-44 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 431 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník osobního vozidla RZ , SPZ, , se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neměl v období od 26. 10. 2023 do 15. 4. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, tzv. povinné ručení. Pokud jde o výši žalované částky, žalobkyně uvedla, že se skládá ze základu příspěvku v částce 8 131 Kč (denní sazba příspěvku 47 Kč vynásobená počtem 173 dní, kdy nebylo vozidlo pojištěno) a nákladů na uplatnění tohoto nároku ve výši 300 Kč v podobě poplatku spojeného s vymáháním pohledávky podle zákona č. 168/1999 Sb., resp. z. č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také zákona o pojištění odpovědnosti).2. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník nákladního vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5t, RZ , SPZ, neměl v období od 17. 8. 2023 do 16. 6. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, tzv. povinné ručení. Pokud jde o výši žalované částky, žalobkyně uvedla, že se skládá ze základu příspěvku v částce 26 230 Kč (denní sazba příspěvku 86 Kč vynásobená počtem 305 dní, kdy nebylo vozidlo pojištěno) a nákladů na uplatnění tohoto nároku ve výši 300 Kč v podobě poplatku spojeného s vymáháním pohledávky podle zákona č. 168/1999 Sb., resp. z. č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také zákona o pojištění odpovědnosti).3. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, jelikož žalobkyně s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým postupem, čímž se jeho souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 12. 6. 2024 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel podle § 4 resp. § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu ve výši 8 131 Kč, a to za období od 26. 10. 2023 do 15. 4. 2024 (tj. za celkem 173 dní po 47 Kč/den) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, a to v souvislosti s vlastnictvím vozidla RZ , SPZ, . Současně žalobkyně v těchto dopisech informovala žalovaného o tom, že z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem výše citovaného vozidla, které nemělo v příslušném období uzavřeno povinné ručení odpovědnosti z provozu vozidla. Vlastnictví žalovaného bylo doloženo i kupní smlouvou ze dne 26. 8. 2023. Žalobkyně taktéž vyrozuměla žalovaného o povinnosti uhradit dlužnou částku ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy.5. Dále soud z listinných důkazů zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 8. 8. 2024 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel podle § 4 resp. § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu ve výši 26 230 Kč, a to za období od 17. 8. 2023 do 16. 6. 2024 (tj. za celkem 305 dní po 86 Kč/den) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, a to v souvislosti s vlastnictvím vozidla RZ , SPZ, . Současně žalobkyně v těchto dopisech informovala žalovaného o tom, že z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem výše citovaného vozidla, které nemělo v příslušném období uzavřeno povinné ručení odpovědnosti z provozu vozidla. Vlastnictví žalovaného bylo doloženo i kupní smlouvou ze dne 12. 10. 2020. Žalobkyně taktéž vyrozuměla žalovaného o povinnosti uhradit dlužnou částku ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy.6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalovanému, který v označeném období provozoval uvedená vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve spojení s § 4 zák. č. 168/1999 Sb. a dle § 45 odst. 2 z. č. 30/2024 Sb. ve výši 65 Kč resp. 86 Kč denně. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni nejen tento zákonný příspěvek, ale i požadované náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2*300 Kč, na jejichž zaplacení má žalobkyně nárok podle § 2a téže vyhlášky, které je příslušenstvím primární pohledávky v souladu s § 513 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a také zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb., neboť žalovaný se nezaplacením zákonného příspěvku ve stanovené lhůtě dostal do prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 303 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 700 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 1 399 Kč, celkem 4 303 Kč.