17 C 133/2025-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, ) poskytla žalované dne 25. 7. 2023, dne 26. 7. 2023 a dne 29. 7. 2023 částku v celkové výši 18 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na její bankovní účet. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní a žalovanou probíhalo jednání o uzavření smlouvy o úvěru, avšak smlouvu není žalobkyně schopna doložit. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 26. 12. 2024, kdy s ohledem na předpokládané doručení této upomínky žalované, považuje svoji pohledávku za splatnou dne 5. 1. 2025.2. Žalovaná se k výzvě soudu ve věci nevyjádřila. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených či označených a soudem vyžádaných listinných důkazů, a to podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Ze sdělení banky žalované (, právnická osoba, .) ze dne 28. 3. 2025 soud zjistil, že účet , č. účtu, je veden ve prospěch žalované a že byla v jeho prospěch dne 25. 7. 2023 částka 10 000 Kč, dne 26. 7. 2023 částka 3 000 Kč a dne 29. 7. 2023 částka 5 000 Kč, to vše pod VS , var. symbol, . Dále soud v řízení zjistil, že tuto celkovou částku 18 000 Kč žalovaná dosud žalobkyni nevrátila.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 a ze smlouvy ze dne 12. 12. 2024, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele , právnická osoba, , IČO , IČO, na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, a ta ji pak následně postoupila žalobkyni.5. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů od jejího doručení.6. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a netvrdila žádné skutečnosti.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že žalovaná obdržela částku 18 000 Kč bez právního důvodu a dosud ničeho nevrátila a je tudíž povinna žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele uhradit částku 18 000 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.