17 C 154/2025-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne 13. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. 0433544, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s celkovou částkou 27 888 Kč, představující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 761 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 5. 2024. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a poslední splátku ve výši 1 600 Kč uhradil žalovaný dne 15. 7. 2023 a dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo žalobkyni právo na úhradu celé zbývající dlužné částky. Žalobkyně vůči žalovanému v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 144,35 Kč, úroku ve výši 481,36 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 250 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 483,72 Kč, úhrady za hotovostní inkaso ve výši 1 928,57 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, úroku od 14. 5. 2024 do 1. 9. 2024 ve výši 614,29 Kč a zákonného úroku z prodlení od 1. 9. 2024 ve výši 1 207,55 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny a žalobkyně vyjádřila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlas podáním ze dne 11. 6. 2025. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 13. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 15 000 Kč. Úvěr se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 761 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a částkou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Žalovaný uhradil dobrovolně částku 7 600 Kč, a to ve splátkách dne 14. 3. 2023 ve výši 2 000 Kč, dne 24. 5. 2023 ve výši 4 000 Kč a dne 15. 7. 2023 ve výši 1 600 Kč.4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 původní věřitel , právnická osoba, . postoupil žalobkyni i pohledávky za žalovaným a žalovaný byl o tomto informován dopisem ze dne 11. 11. 2024.5. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v březnu 2023 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 9,49 % ročně.6. Jak bylo zjištěno ze smlouvy ze dne 13. 3. 2023, dohoda o úplatě za poskytnutí úvěru v částce 7 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou 761 Kč. Sjednáním dalších poplatků za tzv. doplňkové, pro žalovaného naprosto nepotřebné služby, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Při půjčce ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců se žalovaný zavázal vrátit částku celkem 27 888 Kč, tedy o 12 888 Kč více. Ke generování zisku má být u smlouvy o úvěru primárně určen úrok a pouze v konkrétně odůvodněných případech je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, ale taková činnost by měla být kryta ze smluveného úroku nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud by částka 12 888 Kč nebyla skryta za různé poplatky a byla přiznána jako úrok za půjčku, znamenalo by to úročení půjčky sazbou 85 % p. a. Tento úrok několikanásobně překračuje úrok v té době obvyklý ve výši 9,49 % p. a.7. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.10. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy, a navíc další část úroku byla zastřeně sjednána jako poplatek za různé služby. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o spotřebitelském úvěru. K tomu jen na okraj poznámka, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalované nepůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaný na jeho podmínky v podobě sjednání různých poplatků (představujících zastřený zisk věřitele tedy úrok) nepřistoupil.11. Soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy dle ust. § 588 o. z., když postup žalobkyně lze shledat za rozporný se zákonem o spotřebitelském úvěru a zjevně narušujícím veřejný pořádek, neboť je v zájmu společnosti, aby nedocházelo k nepřípustnému (lichevnímu) zadlužování obyvatelstva.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Úvěrová smlouva mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržel na základě smlouvy ze dne 13. 3. 2023 částku 15 000 Kč bez právního důvodu, je povinen žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 7 400 Kč (uhradil před podáním žaloby 7 600 Kč), a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Je zřejmé, že žalovanému muselo být známo, do kdy má poskytnuté peněžní prostředky vrátit (13. 5. 2024) a nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení. Žalobkyni byly tyto zákonné úroky přiznány za období od 14. 5. 2024 do zaplacení.14. V ostatních žalobou vznesených nárocích byla žalobkyně s ohledem na shora uvedený právní závěr o neplatnosti smlouvy neúspěšná a žaloba byla v této části zamítnuta.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení více úspěšné žalovanému, který by mohl požadovat náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %, žádné náklady nevznikly, resp. žádné neuplatnil.