17 C 296/2022-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit 17 301,09 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem , právnická osoba, , se kterým uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo na adrese , Adresa žalované, . Jelikož tento původní dodavatel/obchodník s plynem žalované pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou ode dne 17.10.2021 zajišťoval dodávky plynu a další související služby žalobce jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobce žalovanou informoval přípisem ze dne 20.10.2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Žalobce dne 16.12.2021 vyúčtoval žalované fakturou pod VS 8112803904 na částku ve výši 17 301,09 Kč včetně DPH, splatnou dne 05.01.2022, následující částky. 17 561,09 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 586,55 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 17.10.2021-05.12.2021 a zúčtoval částku 260 Kč představující zaplacené zálohy. Tuto fakturu doručil žalobce na adresu žalované. Žalobce plyn žalované dodával jako dodavatel poslední instance, a to na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Žalovaná však ničeho nezaplatila.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, když podala odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu a v podání ze dne 1. 9. 2022 uvedla, že je svobodná živá bytost a že soudem akceptovatelné zákony jsou NIpravomocné a NIplatné a že soud musí prokázat svoji pravomoc k jednání tím, že jí doloží smlouvu, na základě které tak činí, když ona žádnou smlouvu s Českou republikou jako obchodní korporací neuzavřela.3. Řízení ve věci bylo následně přerušeno, neboť probíhalo řízení o posouzení svéprávnosti žalované, které však bylo usnesením Okresního soudu Plzeň-město č.j. 24 Nc 4614/2022-71 ze dne 8. 8. 2024 zastaveno, a to z důvodu absolutní nesoučinnosti žalované, nutné k posouzení její svéprávnosti.4. Soud následně nařídil k projednání této věci o zaplacení jednání, z kterého se žalobce omluvil a vyslovil souhlas, aby se konalo v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila a ani se neomluvila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána.5. Soud na základě důkazů provedených v řízení (přípis žalobkyně ze dne 20. 10. 2021, plán záloh ze dne 20. 10. 2021, vyúčtování dodávky zemního plynu za 17. 10. 2021 – 5. 12. 2021, předžalobní upomínka ze dne 9. 3. 2022, výzva k úhradě pohledávky před podáním žaloby ze dne 5. 5. 2022, ceník plyn DPI a dokladů o doručení uvedených listin žalované) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná odebírala v nemovitosti na adrese , Adresa žalované, plyn, a to původně od , právnická osoba, V období 17. 10. 2021 – 5. 12. 2021 však do tohoto odběrného místa dodával plyn žalobce, neboť původní dodavatel dodávky plynu přerušil. Žalovaná v tomto období spotřebovala plyn v rozsahu 586,55 m3. Za takto odebraný plyn žalobce vyúčtoval žalované fakturou č. 8112803904 částku 17 301,09 Kč včetně DPH, splatnou dne 05.01.2022. Žalovaná i přes výzvy tuto částku neuhradila.6. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení sporu. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku. Podle ust. §12b odst. 2 energetického zákona platí, že zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. Pokud žalobce v řízení prokázal, že žalované dodal uvedené množství plynu v pozici dodavatele poslední instance dle energetického zákona, pak je žalovaná povinna vyúčtovanou částku uhradit žalobci právě na základě tohoto zákona a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobci dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobci přiznán od 6. 1. 2022, neboť od tohoto data je žalovaná v prodlení se splněním své zákonné povinnosti.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 495,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 17 301,09 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.