20 C 30/2025-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 12. 2024 domáhala proti žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 127 012,76 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 11. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa na adrese , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , elektřinu a žalovaná jí odebírala. Jelikož žalovaná porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném poplatek 240 Kč za každou ze dvou písemných upomínek ze dne 3. 1. 2024 a 11. 3. 2024. Žalobkyně žalované dále vyfakturovala nedoplatek za dodávku elektřiny ve výši 75 555,57 Kč za období od 21. 9. 2022 do 18. 9. 2023 splatný dne 16. 10. 2023, na který žalovaná dne 17. 1. 2024 uhradila částku 8 880 Kč. Za období od 19. 9. 2023 do 4. 4. 2024 žalobkyně za odběr elektřiny vyfakturovala částku 58 949,69 Kč splatnou dne 24. 4. 2024. Za samostatné odpojení vyúčtovala žalobkyně poplatek 907,50 Kč splatný dne 22. 4. 2024. Uvedené částka nebyly žalobkyni ve lhůtě splatnosti uhrazeny.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovanou, ta se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci uzavřeli dne 17. 7. 2019 smlouvu označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby (smlouva). Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 75 555,57 Kč za spotřebu elektřiny v období od 21. 9. 2022 do 18. 9. 2023, a to se splatností do 16. 10. 2023. Dle interního dokladu žalobkyně bylo dne 17. 1. 2024 uhrazeno 8 880 Kč. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 58 949,69 Kč za spotřebu elektřiny v období 19. 9. 2023 do 4. 4. 2024, a to se splatností do 24. 4. 2024. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 2x 240 Kč představující poplatek za upomínku, tak i tyto žalované řádně vyfakturovala a tento nárok vyplývá obchodních podmínek. Fakturou č. , hodnota, bylo vyúčtováno žalované samostatné odpojení částkou 907,50 kč splatnou dne 22. 4. 2024. Mezi žalobkyní a žalovanou byla tedy dne 17. 7. 2019 platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se smluvně zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a poplatků za odpojení a upomínky také právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Soud posoudil žalobu žalobkyně co do všech nároků jako zcela důvodnou. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 748,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 081 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 127 012,76 Kč sestávající z částky 6 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 560 Kč ve výši 4 107,60 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.