25 C 285/2024-35 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 19 435 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 435 Kč od 25. 6. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 224,09 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli 25. 5. 2023 distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 15 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal finanční prostředky žalobkyni vrátit do sjednaného data splatnosti, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 25. 5. 2023 ve výši 15 200 Kč. Splatnost úvěru nastávala dne 24. 6. 2023, kdy vedle poskytnuté jistiny se žalovaný zavázal zaplatit i poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 110 Kč, službu „presto“ ve výši 165 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 960 Kč. Žalovaný žalobkyni dluží celkem částku 19 435 Kč. V žalobě pak upřesnila, jakým způsobem byly jednotlivé částky vypočítány. Dále žalobkyně požadovala i přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny, přičemž žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu bude počítat pouze za prvních 90 dnů. Žalovaný se dostal do prodlení dne 25. 6. 2023, tuto smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila částkou 1 224,09 Kč. Žalovaný ani přes upomínky dlužnou částku žalobkyně nezaplatil. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neměl za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, požádal, aby nárok části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a prostřednictvím datové schránky. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 25. 5. 2023 mezi žalovaným a žalobkyní. Obsahem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 15 200 Kč se splatností dne 24. 6. 2023. Žalovaný si zvolil služby „, Anonymizováno, “ za 110 Kč měsíčně, službu „, Anonymizováno, “ za částku 165 Kč, dále si strany smluvily poplatek za sjednání úvěru. Celková výše poplatku činila 3 960 Kč, RPSN činilo 1572,56 %. Součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, s nimiž žalovaný vyslovil svůj souhlas. V článku III. sazebníku platného od 1. 9. 2020 bylo obsaženo ujednání o náhradě účelně vynaložených nákladů v paušální výši 35 Kč denně, max. však 490 Kč za kalendářní měsíc, dále o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, a to pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu. K této smlouvě ani k dalším listinám nebyl připojen podpis žalovaného, toliko podpis žalobkyně (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, sazebník a údaje o poskytovali spotřebitelského úvěru). Žalobkyně soudu dále předložila i výpis o posouzení úvěruschopnosti, kopii OP žalovaného, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti a identifikovatelné příjmy, stejně tak přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z nichž vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dne 25. 5. 2023 žalovanému na účet č. , č. účtu, zaslala částku 15 200 Kč. Stejné číslo účtu bylo uvedeno i ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Shodná informace vyplývá i z výpisu z běžného účtu žalovaného a zprávy , jméno FO, bank a. s. ze dne 17. 1. 2025. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby z 30. 5. 2024 včetně podacího lístku).4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet částku 15 200 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z listiny nazvané přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení s autorizací ověření totožnosti a identifikovatelnými příjmy ve spojení se zprávou , právnická osoba, . a výpisem z účtu žalovaného. Soud proto s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 15 200 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Žalobkyni byl přiznám nárok na dané příslušenství ode dne 6. 6. 2024 (tj. ode dne následujícího po předpokládaném doručení výzvy k úhradě dluhu žalovanému a uplynutí stanovené třídenní lhůty k úhradě dluhu, když z obsahu spisu vyplynulo, že první výzva k úhradě byla ze dne 30. 5. 2024 a téhož dne i odesílána poštou (výzva k úhradě před podáním žaloby z uvedeného dne včetně podacího lístku) + tři dny + tři dny, tj. splatnost nastala dnem 5. 6. 2024, v prodlení je žalovaný ode dne 6. 6. 2024). Domněnka doby dojití písemnosti pak vyplývá z ust. § 573 o.z. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a další poplatky, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě či smluvním úroku z prodlení. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanoveními občanského zákoníku. Dle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud v daném případě nepřehlédl, že úroky fakticky sjednány nebyly, ovšem je nepochybné, že úroky byly skryty pod dohodnutým poplatkem za poskytnutí úvěru. Protože úvěr měl být poskytnut toliko na dobu 30 dnů, jistina úvěru měla činit 15 200 Kč a celková výše poplatku (tj. fakticky úroky) 3 960 Kč, pak je zřejmé, že roční úroková sazba činila 312,6 %. S tímto závěrem koresponduje i ve smlouvě uvedená RPSN 1572,56 %. Dané částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení, přičemž i při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah spotřebitelské smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu (viz § 1810 a násl. o.z.). Smlouvu s takovým obsahem by tedy bylo nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včet