28 C 246/2024-86 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla , částka, . Ty byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, . Za půjčení peněz měl žalovaný hradit úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, doba splatnosti nebyla sjednána. Žalovaný se zavázal hradit vždy nejpozději k 17. dni měsíce úrok přirostlý za uplynulé období. Žalovaný se s plněním dostal do prodlení, přičemž byl opakovaně ze strany žalobkyně ohledně částek upomínán. V upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru a byl vyzván k jeho úhradě. Žalobkyně žádala vrácení jistiny ve výši , částka, a dále smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně za první měsíc čerpání úvěru, nejpozději splatných dne , datum, ve výši , částka, . K okolnostem uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, kde si žalovaný přečetl nabídku, nastavil dostupné parametry v podobě splatnosti a výše úvěru, vyplnil registrační formulář, kde zadal osobní údaje včetně emailové adresy a telefonního čísla. V tomto formuláři také potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy i se zněním všeobecných obchodních podmínek. Svoji totožnost doložil nahráním občanského průkazu a ze svého účtu odeslal žalobkyni verifikační platbu , částka, . Jako variabilní symbol bylo stanoveno rodné číslo dlužníka. Smlouva o úvěru byla uzavřena ve chvíli, kdy klient podepsal smlouvu elektronicky prostřednictvím PINu, který mu byl zaslán na jím uvedené telefonní číslo , tel. číslo, SMS.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně jako věřitel se zavázala žalovanému jako dlužníkovi poskytnout úvěr do úvěrového rámce , částka, bez určení účelu převodem na účet žalovaného na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána na 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 532,2 %. Žalovaný měl hradit každý měsíc nejpozději do 17. dne úrok přirostlý za uplynulé období. U podpisu smlouvy je uvedeno, že tuto žalovaný podepsal dne , datum, . Z výpisu z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že částka , částka, byla žalovanému na jeho účet odeslána. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě, žalovaný byl taktéž vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , kdy z podacího lístku bylo prokázáno, že téhož dne byla upomínka žalovanému zaslána.5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonům a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochozenému vydat, oč se obohatil.8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že na uzavřenou smlouvu je třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání, z něhož nevznikly účinky, o kterých smlouva o úvěru hovořila. Neplatnost právního jednání byla shledána z toho důvodu, že žalovanému na základě smlouvy měla vzniknout povinnost zaplatit za poskytnutí finanční částky , částka, úrok ve výši 40 % měsíčně. Takto sjednaný úrok je naprosto nepřiměřený k úrokovým sazbám, za které byly v době uzavření smlouvy poskytovány běžné spotřebitelské úvěry (kdy se jednalo o sazbu maximálně do 10 % ročně). Takovéto ujednání nemůže podléhat ochraně soudní mocí ve smyslu vymáhání této pohledávky. Je třeba uvést, že ačkoliv soud si je vědom toho, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než ne neplatné, avšak s ohledem na shora uvedené v daném případě nelze poskytnout žalobkyni ochranu a považovat např. ujednání o úrocích za oddělitelné od obsahu ostatní smlouvy. Navíc se jedná se o smlouvu formulářovou, do které zcela evidentně neměl žalovaný možnost žádným způsobem zasáhnout. Smlouva sama o sobě už tímto způsobem vykazuje značnou nerovnováhu práv a povinností mezi smluvními subjekty. Soud má současně za prokázané, že žalovanému byla částka , částka, poskytnuta, kdy na tuto částku neuhradil žalovaný ničeho, když bylo případně na žalovaném, aby tvrdila prokazoval opak, ale nestalo se tak. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Úrok z prodlení soud přiznal počínaje od , datum, , neboť bylo prokázáno, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému odeslána dne , datum, , dle § 573 obč. zák. se výzva považuje za doručenou dne , datum, , nejpozději do , datum, měl žalovaný plnit, pokud tak neučinil, dostal se ode dne následujícího do prodlení ( § 1970 obč. zák.). Ve zbytku nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 24,56 % z jejich celkové výše dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, . Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.10. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu.