28 C 428/2024-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku , částka, s úrokem z prodlení. Žaloba odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla , částka, . Ty byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, . Za půjčení peněz měl žalovaný hradit úrok 40 % měsíčně, doba splatnosti nebyla sjednána. Žalovaný se zavázal hradit vždy nejpozději k 17. dni měsíce úrok přirostlý za uplynulé období. Žalovaný se s plněním dostal do prodlení, opakovaně byl o platby upomínán. V upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru a byl vyzván k jeho úhradě. Žalobkyně žádala vrácení jistiny ve výši , částka, a dále smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně za první měsíc čerpání úvěru, nejpozději splatných dne , datum, . K okolnostem uzavření smlouvy uvedla žalobkyně, že úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde si žalovaný přečetl nabídku, nastavil dostupné parametry v podobě splatnosti a výše úvěru, vyplnil registrační formulář, kde zadal osobní údaje včetně emailové adresy a telefonního čísla. Potvrdil také v tomto formuláři, že se seznámil se zněním smlouvy i se zněním všeobecných obchodních podmínek. Svoji totožnost doložil nahráním občanského průkazu a ze svého účtu odeslal žalobkyni verifikační platbu , částka, . Jako variabilní symbol bylo stanoveno rodné číslo dlužníka. Smlouva o úvěru byla uzavřena ve chvíli, kdy klient podepsal smlouvu elektronicky prostřednictvím PINu, který mu byl zaslán na jím uvedené telefonní číslo , tel. číslo, SMS.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o úvěru mezi , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, kdy se věřitel zavázal poskytnout úvěr do úvěrového limitu , částka, bez určení účelu převodem na účet žalovaného, na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána na 40 % měsíčně Kč, RPSN činilo 5 535,7 %. Úvěrovaný měl hradit každý měsíc nejpozději do 17. dne úrok přirostlý za uplynulé období. U podpisu smlouvy je uvedeno, že tuto žalovaný podepsal , datum, . Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že dne , datum, . 2023 byla na účet žalovaného poukázána částka , částka, . Schopnost žalovaného úvěr splácet byla prokázána výplatními lístky žalovaného. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upozorněn na prodlení s platbami a na zesplatnění úvěru. Byl vyzván k zaplacení částky , částka, do 3 dnů od doručení výzvy. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobkyně dne , datum, , téhož dne byla výzva odeslána ( podací lístek).5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonům a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochozenému vydat, oč se obohatil.8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že na uzavřenou smlouvu je třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání, z něhož nevznikly účinky, o kterých smlouva o úvěru hovořila. Neplatnost právního jednání byla shledána z toho důvodu, že žalovanému na základě smlouvy měla vzniknout povinnost zaplatit za poskytnutí finanční částky , částka, každý měsíc úrok ve výši 40 % měsíčně. Tato částka je naprosto nepřiměřená k úrokové sazbě, za kterou byly v době uzavření smlouvy poskytovány běžné spotřebitelské úvěry (kdy se jednalo o sazbu maximálně do 10 % ročně). Na danou úrokovou sazbu nelze pohlížet jinak než jako na nepřiměřenou, která v žádném případě nemůže podléhat ochraně soudní mocí ve smyslu vymáhání této pohledávky. Je třeba uvést, že ačkoliv soud si je vědom toho, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než ne neplatné, avšak s ohledem na shora uvedené v daném případě nelze poskytnout žalobkyni ochranu a považovat např. ujednání o úrocích za oddělitelné od obsahu ostatní smlouvy. Jedná se o smlouvu formulářovou, do které zcela evidentně neměl žalovaný možnost žádným způsobem zasáhnout. Smlouva sama o sobě už tímto způsobem vykazuje značnou nerovnováhu práv a povinností mezi smluvními subjekty. Soud má současně za prokázané, že žalovanému byla částka , částka, poskytnuta, kdy na tuto částku neuhradil žalovaný ničeho, když bylo případně na žalovaném, aby tvrdila prokazoval opak, ale nestalo se tak. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši , částka, a co do této částky soud shledal žalobu důvodnou. Úrok z prodlení soud přiznal počínaje od , datum, , když bylo prokázáno, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému odeslána dne , datum, , dle § 573 obč. zák. se výzva považuje za doručenou dne , datum, , nejpozději do , datum, měl žalovaný plnit, pokud tak neučinil, dostal se ode dne následujícího do prodlení ( § 1970 obč. zák.). Ve zbytku nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 31,07 % z jejich celkové výše dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, .10. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu.