30 C 1/2025-62 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nebo , právnická osoba, , Anonymizováno, ) a žalovaným byla uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. , hodnota, pro žalovaného. Následně si smluvní strany sjednaly také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet , datum, se žalovaný dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , hodnota, . Tento nepovolený záporný zůstatek činil , částka, . Pohledávka za žalovaným z nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu včetně všech práv a povinností s touto pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobci jako novému věřiteli, a to i předžalobní upomínkou. S výše uvedenou smlouvou byl žalovanému poskytnut rovněž úvěrový limit ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal, že jeho výše uvedený běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání , Anonymizováno, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši , částka, převedla dne , datum, na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Po převedení debetního zůstatku na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne , datum, zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. I postoupení této pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na , částka, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků a smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků a smluvní pokuty ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tvrzené skutečnosti vyplynuly ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , všeobecných obchodních podmínek banky, dispozic ke smlouvě, produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru, žádosti o úvěr, oznámení o zesplatnění, úrokového lístku banky, sazebníku poplatků, výpisů z běžného a úvěrového účtu, platební historie, předžalobní upomínky. Bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, ale nestalo se tak.5. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku a poplatků ve sjednané lhůtě vyplývá z § 2399 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy, dostal se do prodlení, přičemž má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky nárok též na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši, která je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno pod výrokem I tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, , (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žalobkyni nebylo přiznáno právo na náhradu za doplnění žaloby ze dne , datum, , neboť tím žalobkyně (sice k výzvě soudu) pouze doplňovala skutečnosti, které již měla obsahovat samotná žaloba. Náklad na toto podání tak nebyl posouzen jako účelný pro vymožení práva, ale jen jako napravující pochybení žalobkyně při sepisu žaloby.10. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 a stanovil žalovanému obecnou třídenní lhůtu k plnění.