CS · EN DE FR brzy

31 C 321/2024-32 — Okresní soud Plzeň-město

ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2025:31.C.321.2024.32
Datum: 2025-01-23
Předmět: O zaplacení 61 109,99 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."]
["investiční fond""smlouva o úvěru""postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: O zaplacení 61 109,99 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 )
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, .) se sídlem , jméno FO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , právnická osoba, ., tedy žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel uzavřel smlouvu o úvěru prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na který se žalovaný nejprve zaregistroval, po dokončení registrace zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, když po prověření schopností žalovaného úvěr splácet, byl žalovanému zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, na kterou žalovaný načerpal , částka, se splatností dne , datum, . Úvěruschopnost žalovaného ověřil původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, dále pak lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , když původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzýván upomínkou ze dne , datum, . Celková výše nároku žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí , částka, splatných dne , datum, . Žalobkyně uvedla pro případ, že by soud dospěl k závěru, že není možné přiznat žalobkyni její nárok z titulu smlouvy o úvěru, aby byl tento nárok posouzen z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení s tím, že navrhla, aby soud dotázal , právnická osoba, na majitele a disponenta účtu č. , č. účtu, k datu uzavření smlouvy, tedy ke dni , datum, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne , datum, . Žalobkyně se k tomuto jednání nedostavila, svoji neúčast u tohoto jednání omluvila, požádala soud, aby jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se k tomuto jednání, ačkoli byl řádně a včas předvolán, nedostavil, o odročení jednání nepožádal, svoji neúčast neomluvil. Soud tak postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky měla být dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě měl být žalovanému původním věřitelem společností , Anonymizováno, poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu , částka, , když žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s úrokovou sazbou 146,949 % ročně. RPSN pak představovala 299,98 %, celkem se žalovaný zavázal uhradit původními věřiteli částku , částka, . Z faktury VS , var. symbol, vystavené původním věřitelem má soud za zjištěné, že aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti, tedy k , datum, představovala , částka, . Aktuální celková dlužná částka pak , částka, . Z výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Dále soudu byla předložena ze strany žalobkyně tabulka s blíže nespecifikovanými výběry a platbami. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu č. , č. účtu, byl ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tedy ke dni , datum, , žalovaný.5. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z předložených listin by mohlo být dovozeno, že mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím webových stránek původního věřitele smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěrový rámec v částce , částka, , když v této smlouvě byl uveden účet, na který měl být úvěr čerpán, a dále charakteristika plateb, které měly být poskytovány pod VS , var. symbol, . Žalobkyně rovněž tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované. V daném případě pak není zřejmé, zda a jakým způsobem původní věřitel ověřil a posoudil úvěruschopnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , kdy žalobkyně pouze tvrdila, že nahlédla do veřejně dostupných registrů a žádné jiné důkazy k prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný v Právních rozhledech č. 21/2018 na s. 757, při absenci tvrzení a důkazů na straně žalobkyně soud vychází z toho, že původní věřitel uvedenou povinnost nesplnil a na smlouvu o úvěru tak dopadá sankce absolutní neplatnosti (k otázce absolutní neplatnosti srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 OPR-Finance).6. V daném případě pokud dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru je neplatná, pak by měl nárok žalobkyně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. S ohledem na provedené dokazování soud nemá za prokázané, že by žalovaný od původního věřitele jakoukoliv částku načerpal. Soudu byla předložena jakási tabulka zřejmě plateb či výběrů blíže nespecifikovaná ze strany žalobkyně, když k důkazu soud provedl rovněž dotaz na , právnická osoba, , z něhož zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu uvedeným v úvěrové smlouvě, a to účtu č. , č. účtu, byl ke dni uzavření smlouvy žalovaný, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by na tento účet žalobkyně jakékoliv plnění poskytla, když k prokázání tohoto tvrzení nebyly označeny ani žádné důkazy. Nebylo prokázáno, jakým způsobem měla být částka ze strany žalovaného čerpána, když soud poukazuje i na skutečnost, že výše úvěrového limitu byla ve smlouvě ve výši , částka, , ze strany žalobkyně je pak požadována částka , částka, , kdy soudu není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně k této částce dospěla, co tato částka vlastně představuje. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, nemohla být ze strany soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o tom, co je povinna dotvrdit a co je povinna prokázat, a proto soudu nezbylo nic jiného, než žalobu zamítnout tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. Soud dále uvádí, že aktivní legitimaci žalobkyně má v daném případě za zjištěnou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když je to žalovaný, který byl ve věci zcela úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu soud nemá za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly, a proto rozhodl tak, že toto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.