31 C 35/2025-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 12. 2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 197 752,87 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 8. 2024, která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „banka“) a žalovaný uzavřeli dne 14. 9. 2021 smlouvu o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, , na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 4 501 Kč ke každému 14. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 14,20 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 356 Kč a dalšími poplatky dle této smlouvy a sazebníku. Celková výše úvěru, která byla žalovanému poskytnuta, byla částka ve výši 237 000 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, dostal se do prodlení se splácením úvěru. Banka využila tak svého práva a dne 17. 5. 2024 úvěr zesplatnila. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když přezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů a kontrolou dostupných databází. Žalovaná částka se tak sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 195 972,87 Kč, z dlužného smluvního úroku ve výši 11 376,43 Kč, z dlužného úroku z prodlení ve výši 254,28 Kč a z dlužných poplatků za sjednané pojištění 5 x 356 Kč ve výši 1 780 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku.2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalovaným dne 16. 3. 2020, když na základě této smlouvy původní věřitel zřídil ve prospěch žalovaného účet. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, . uzavřela tuto se žalovaným, a to dne 14. 9. 2021 ve spojení s akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, ze dne 14. 9. 2021, když na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 237 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši 14,20 % ročně uhradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 4 145 Kč a dále poplatek za pojištění ve výši 356 Kč, celkem tedy částku 4 501 Kč měsíčně ke každému 14. dni v měsíci, počínaje dnem 14. 10. 2021. Z formuláře o posouzení úvěruschopnosti má soud za zjištěné, že původní věřitel zkoumal majetkové poměry a úvěruschopnost na straně žalovaného. Z přípisu ze dne 12. 9. 2024 má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z přípisu ze dne 17. 5. 2024 má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný, když tato listina byla žalovanému odeslána dne 17. 5. 2024. Z přípisu ze dne 14. 10. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Z podkladů předložených žalobkyní má soud za zjištěné jednotlivé pohyby na účtu žalovaného. Z výpisu z obchodního rejstříku má osud za prokázané, že na společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jakožto nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, .6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi bankou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a s násl. zákona č. 89/2012 Sb., když povinnost žalovanému vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však nikoli, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, a proto v souladu s ujednáním ve smlouvě prohlásil původní věřitel závazek žalovaného za okamžitě splatný. Protože se žalovaný se zaplacením dlužné částky dostal do prodlení, vzniklo žalobkyni dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v sazbě dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za osvědčenou z výpisu z obchodního rejstříku, kdy na žalobkyni přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba, ., v důsledku fúze sloučením. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.10. Výrok o náhradě je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 911 Kč, z odměny za zastoupení advokátem podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 27 060 Kč (3 úkony právní služby po 9 020 Kč) – za převzetí zastoupení k podání žaloby a předžalobní výzvu, náhrada hotových výdajů advokáta dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč), podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21 % DPH. Náklady řízení tak představují částku celkem 41 742,60 Kč.11. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému byla ke splnění veškerých povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí stanovena lhůta obecná 3 denní. , adresa, plnění u nákladů řízení pak bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.