34 C 394/2024-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 25. 10. 2024 domáhá na žalovaném zaplacení částky 23 706 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl jednak z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , Adresa žalovaného, , za fakturační období od 18. 1. 2021 do 11. 1. 2022 v částce 9 866,20 Kč a dále od 12. 1. 2022 do 16. 3. 2022 v částce 962,83 Kč a jednak z titulu neuhrazených plateb za dodávky plynu v témže odběrném místě za fakturační období od 14. 1. 2021 do 19. 1. 2022 v částce 12 249,37 Kč a dále od 20. 1. 2022 do 24. 3. 2022 v částce 627,60 Kč. Jedná se o pohledávky, které byly postoupeny žalobkyni společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále také „původní věřitel“), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , kdy byla připsána kupní cena na účet původního věřitele jako postupitele, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 29. 8. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že spol. , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , postoupila pohledávky vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Stalo se tak s účinností ke dni , datum, úhradou kupní ceny za postoupení dílčího souboru pohledávek (č. , hodnota, ). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisy ze dne 29. 8. 2024, které byly předány k doručení poštou téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.4. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož původní věřitel na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, ze dne , datum, dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , Adresa žalovaného, , č. EAN , Anonymizováno, . Původní věřitel vyúčtoval žalovanému za fakturační období od 18. 1. 2021 do 11. 1. 2022 daňovým dokladem č. , hodnota, cenu spotřebované elektřiny v částce 25 496,20 Kč, od které odečetl přijaté platby v částce 10 500 Kč a 3 000 Kč a dále prominutí daně v částce 630 Kč, a zbývalo tak uhradit nedoplatek ve výši 11 366,20 Kč ve lhůtě splatnosti do 31. 1. 2022. Za fakturační období od 12. 1. 2022 do 16. 3. 2022 vyúčtoval původní věřitel žalovanému daňovým dokladem č. , hodnota, cenu spotřebované elektřiny v částce 962,83 Kč, která představuje i celkový nedoplatek za předmětné fakturační období, a to se splatností do 11. 4. 2022. Dále bylo zjištěno, že původní věřitel na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, dodával žalovanému plyn do odběrného místa na adrese , Adresa žalovaného, , č. EIC OM , Anonymizováno, . Původní věřitel vyúčtoval žalovanému za fakturační období od 14. 1. 2021 do 19. 1. 2022 daňovým dokladem č. , hodnota, cenu spotřebovaného plynu v částce 24 249,37 Kč, od které odečetl přijaté platby v částce 12 000 Kč, a zbývalo tak uhradit nedoplatek ve výši 12 249,37 Kč ve lhůtě splatnosti do 8. 2. 2022. Za fakturační období od 20. 1. 2022 do 24. 3. 2022 vyúčtoval původní věřitel žalovanému daňovým dokladem č. , hodnota, cenu spotřebovaného plynu v částce 627,60 Kč, která představuje i celkový nedoplatek za předmětné fakturační období, a to se splatností do 13. 4. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínky ze dne 29. 8. 2024, jak ve vztahu k dluhu plynoucímu z dodávek elektřiny, tak i plynu.5. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti včas a řádně uhradit fakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázal, a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Tento uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, když řádně a včas neuhradil cenu dodávek plynu, k čemuž se smluvně zavázal, a dostal se tak opět do prodlení. Posledně uvedený uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za plyn, který se opírá o § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitých dluhů, má žalobkyně podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to vždy od dne následujícího po dni splatnosti příslušného daňového dokladu. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nároky žalobkyně na úhradu žalovaných částek jsou dány, soud žalobě zcela vyhověl.7. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 949 Kč a odměny advokáta podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 300 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř také náhrady 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, tj. celkem 2 401 Kč.8. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se v daném případě dle názoru soudu jedná o tzv. formulářovou žalobu, resp. podání vypracované na ustáleném vzoru uplatněném toutéž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhezních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů týkajících se především generálií žalovaného, jednotlivých částek a dat. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření je však totožný s drobnými odchylkami. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. Dle názoru soudu žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) žalobkyně zcela odpovídá definici formulářové žaloby. Žalobkyně podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti, a proto má soud za to, že je na místě aplikovat § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.