ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2025:35.C.35.2025.1 Datum: 2025-06-26 Předmět: o 63 920 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", []
O co šlo: o 63 920 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. )
1. Žalobou, podanou 10. 12. 2024, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 63 920 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 56 000 Kč od 18. 3. 2024 do zaplacení, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dostupné parametry, a to výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 14. 7. 2023, 21. 7. 2023, 19. 9. 2023, 17. 11. 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 14. 7. 2023, 21. 7. 2023, 19. 9. 2023 a 17. 11. 2023, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. (měsíčně) z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 13. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 14. 3. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 3. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky, odeslané 2. 10. 2024. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 56 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 40 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 16 000 Kč, splatného dne 17. 3. 2024, to vše spolu s se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 18. 3. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 2. 10. 2024, a to v částce 7 920 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil, pokud jde o tvrzení obsažená v žalobě, že žalovaný poskytl žalobkyni své údaje a kopie dokladů, žalobkyně vyhotovila text smlouvy a poukázala žalovanému bezhotovostně částku celkem 40 000 Kč (zjištěno sdělením , právnická osoba, .), a dále že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení. Ostatní tvrzené skutečnosti nebyly zjištěny. Z předložených listin není zřejmé, zda mezi účastníky byla skutečně uzavřena smlouva a jakého obsahu, zejména jak konkrétně v daném případě žalovaný text návrhu smlouvy akceptoval. Pokud jde o otázku, zda a jak žalobkyně splnila svou povinnost dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit (a prověřit) úvěruschopnost žadatele o úvěr, není úplně zřejmé, neboť žalobkyně o tom předložila nedostatečné listiny. Pokud by soud vycházel z předloženého textu smlouvy, pak nezbývá než konstatovat, že taková smlouva by i v případě prokázaného sjednání byla stižena neplatností dle ust. § 588 občanského zákoníku pro zjevný rozpor s dobrými mravy, neboť úrok 40 % měsíčně je tak zcela nehorázný, že dokonce několikanásobně překračuje i úroky lichvářské. V daném případě tak není zjištěno, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva, je ovšem zřejmé, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku celkem 40 000 Kč, kterou žalovaný nesplatil a o uvedenou částku se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku, a je povinen částku takto získaného plnění vrátit. Protože se žalovaný na základě výzvy žalobkyně dostal do prodlení, podle ust. § 1970 občanského zákoníku je dále povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, byť z jiného právního důvodu, a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu, kde nároky žalobkyně mají plynout ze smlouvy, soud žalobu částečně zamítl.4. Protože byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná, podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrném rozsahu 25 % jejich výše. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek 2 557 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 9 150 Kč (dva hlavní úkony právní služby po 3 660 Kč za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po 1 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (tři úkony po 300 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. Náklady řízení činí celkem 14 717,50 Kč a poměrné náhradě tak odpovídá částka 3 679,38 Kč.