35 C 76/2025-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, podanou dne 9. 9. 2024, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 15 552 Kč s úrokem z prodlení z titulu zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo. Žaloba je odůvodněna tím, že podle zjištění žalobkyně je osobní automobil reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, a žalovaný jako provozovatel měl povinnost mít k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“). V době od 11. 7. 2023 do 21. 12. 2023 neměl žalovaný k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na příspěvek za nepojištěné vozidlo. V souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 8. 2. 2024, přičemž zákonná lhůta 30 dnů pro uhrazení příspěvku nebo prokázání existence okolností vylučujících vznik nároku na příspěvek marně uplynula, příspěvek se stal splatným 23. 4. 2024. Protože žalovaný na výzvu nereagoval a příspěvek neuhradil, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Žalobkyně nárokuje zaplacení částky 15 552 Kč, kterou tvoří příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce 15 252 Kč, a to za 164 dnů v denní sazbě 93 Kč (sazba dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle ust. § 4 odst. 4 zákona, a to ve výši určené v ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona má žalovaný jako provozovatel motorového vozidla povinnost mít k provozovanému vozidlu uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě porušení uvedené povinnosti má žalovaný povinnost dle ust. § 4 odst. 1 zákona zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, přičemž podle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní porušení povinnosti a denní sazby podle druhu vozidla, určené vyhláškou č. 205/1999 Sb. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona má žalovaný dále povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejich výši určuje rovněž vyhláška č. 205/1999 Sb. v částce 300 Kč. V souladu s ust. § 4 odst. 6 a 7 zákona žalobkyně ve lhůtě jednoho roku vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku písemnou výzvou, přičemž žalovaný ve lhůtě určené výzvou nereagoval a příspěvek neuhradil. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobkyně dále nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 900 Kč (tři úkony po 300 Kč) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.