36 C 153/2025-49 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 11 247,97 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „dodavatel“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 5. 2022 dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“), elektrickou energii, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a za odebranou elektřinu za období od 5. 5. 2022 do 2. 9. 2022 při spotřebě celkem 1,744 MWh ve výši 16 991,40 Kč po odečtení přijatých plateb ve výši 6 500 Kč částku ve výši 10 491,40 Kč, přičemž dle faktury se stal dluh splatným dne 17. 10. 2022. Společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „dodavatel“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 3. 5. 2022 dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“), zemní plyn, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a za odebraný plyn za období od 12. 5. 2022 do 11. 9. 2022 při spotřebě celkem 0,453 MWh ve výši 2 767,57 Kč po odečtení přijatých plateb ve výši 2 000 Kč částku ve výši 756,57 Kč neuhradil, přičemž dle faktury se stal dluh splatným dne 10. 10. 2022. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani poté, co byl vyzván k jejímu zaplacení předžalobní výzvou. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z postupní smlouvy ze dne 13. 10. 2017, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 11. 2024.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v podané žalobě. Žalovaný se ve lhůtě poskytnuté soudem k tomuto postupu soudu nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu.4. Z listin předložených žalobcem založených v soudním spise vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Dne 3. 5. 2022 uzavřeli dodavatel a žalovaný mezi sebou smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, v nichž se dodavatel zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal platit mu za to cenu. Ve shora uvedených obdobích předchůdce žalobce dodal žalovanému plyn a elektřinu, za což mu vystavenými fakturami vyúčtoval částky specifikované shora ve lhůtách splatnosti k úhradě (smlouvy o odběru elektřiny a plynu, faktury). Žalovaný popsané dluhy neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění pozdějších dodatků a dílčím předávacím protokolem č. 83 postoupil dodavatel své výše uvedené pohledávky vůči žalovanému žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 18. 11. 2024. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2024 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě žalovaného dluhu.5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Soud po posouzení shora uvedených zjištění dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. V souzené věci spolu dodavatel a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, kterou soud právně posoudil podle § 2079 a násl. obč. zák. Dodavateli vznikla z těchto smluv povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii a plyn a žalovanému vznikla povinnost platit za dodané komodity dodavateli cenu. Dodavatel ve výše uvedených obdobích žalovanému elektřinu v celkových množstvích uvedených shora skutečně dodal; o správnosti výpočtů ceny za dodanou elektřinu a plyn v celkové výši dle předložených faktur soud nemá důvod pochybovat a v podrobnostech na ně odkazuje. Pohledávky od dodavatele nabyl žalobce postoupením, a proto je podle ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. aktivně legitimován k uplatnění pohledávky vůči žalovanému. Od prvního dne prodlení ohledně dlužných částek je povinen žalovaný hradit žalobci zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 obč. zák., jehož výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 400 Kč (tj. 1 200 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvy, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 2 615 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobce vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobce podala několik desítek obdobných návrhů.8. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.