39 C 18/2025-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 20. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 18 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení. Žalobkyně uvedla, že dne 29. 5. 2024 uzavřela se žalovanou dohodu o poskytnutí právní služby, kdy měla pro žalovanou vypracovat právní stanovisko. Byla sjednána odměna 15 000 Kč bez DPH, tedy 18 150 Kč. Právní stanovisko bylo vypracováno a předáno žalované formou emailu dne 19. 6. 2024, práce byly vyúčtovány fakturou č. , hodnota, ze dne 15. 7. 2024 se splatností 29. 7. 2024 na částku 18 150 Kč. Tuto ale žalovaná ani přes opakované výzvy neuhradila.2. Ve věci byl dne 6. 1. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, proti němu ale žalovaná podala odpor. Namítla, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, protože ona vždy jednala přímo s , tituly před jménem, , jméno FO, , nikoliv tedy s obchodní společností. Navíc má za to, že advokát ji neinformoval řádně, jak postupuje ve vyřizování věci. Muselo mu být samozřejmě po několika minutách přípravy rozboru jasné, že žádná kladná judikatura neexistuje. I při jednání soudu dne 18. 2. 2025 žalobkyně na svém stanovisku setrvala, nabídla jako smírné řešení zaplacení částky 1 000 Kč a 600 Kč na náhradě nákladů řízení, což nebylo akceptováno.3. Skutkový stav byl ověřen z listinných důkazů, které žalobkyně předložila při podání žaloby. Jednak bylo ověřeno, že , Jméno advokáta, je společníkem v rozsahu 25% účasti na obchodní společnosti , Jméno žalobkyně, , jejímž předmětem podnikání je poskytování právních služeb, konkrétně výkonu advokacie podle zákona č. 85/1996 Sb., je též jednatelem uvedené společnosti. Dalšími třemi společníky jsou též advokáti. Uzavření smlouvy o právní službě a předsmluvní jednání byla prokázána emailovou komunikací, kdy , Jméno advokáta, oslovil z emailové schránky , e-mail, , jednatel žalované společnosti s dotazem, zda by bylo možné ve věci obdobné, kde dotčený advokát zastupoval, nalézt nějaká rozhodnutí případně soudů vyšších stupňů a zda by bylo možné objednat se na konzultaci. Na to reagoval advokát souhlasně emailovou zprávou z 22. 4. 2024. Jednatel žalované společnosti nabídl několik termínů schůzky a naposledy bylo domluveno dne 5. 5. 2024, že se strany spojí. Přípisem ze dne 13. 5. 2024 , tituly před jménem, , jméno FO, žádal o zaslání žaloby a odvolání s tím, že se na věc může podívat. Zároveň uvedl, že pokud bude prostudována dokumentace, provedena rešerše judikatury a stanoven právní názor na možný úspěch ve věci, bude účtováno 15 000 Kč a DPH. Pokud by bylo sepisováno i dovolání, bude částka navýšena o 10 000 Kč a příslušnou DPH. Na toto reagoval jednatel žalované společnosti 29. 5. 2024 s tím, že souhlasí s tím, aby byla provedena rešerše a podle výsledků této rešerše, že se domluví na dovolání. Také požádal o zaslání čísla účtu k provedení platby. Jednatel žalované společnosti při jednání potvrdil, že uvedené emailové zprávy posílal a s , tituly před jménem, , jméno FO, komunikoval. K prokázání splnění zadaného úkolu byla předložena zpráva opět zaslaná prostřednictvím emailu dne 19. 6. 2024, kde dotčený advokát odkázal na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu k otázce aplikovatelnosti smluvní pokuty a v závěru uvedl, že nepovažuje za důvodné podání dovolání. Přesně popsal, s jakou konkrétní judikaturou se seznámil, odkázal také na přechodná ustanovení zákona č. 104/2015 Sb., upřesnil, že podle jeho názoru není velká šance na úspěch podaného dovolání, neboť dovolacím soudem je sporná daná právní otázka již vcelku jasně vyřešena. Také doručení tohoto vyjádření jednatel žalované společnosti potvrdil. Fakturou č. , hodnota, vystavenou 15. 7. 2024 bylo prokázáno, že provedená právní služba byla vyúčtována dohodnutou částkou 18 150 Kč, převzetí uvedené faktury jednatel žalované společnosti potvrdil. Potvrdil také, že byl vyzván před podáním žaloby předžalobní upomínkou, která byla do spisu založena datovaná 28. 11. 2024. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly., právnická osoba, posouzení oprávněnosti nároku bylo třeba vycházet ze zákonných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Není sporu o tom, že advokát poskytující právní službu je advokátem zapsaným v seznamu České advokátní komory a bylo také zjištěno, že vykonává advokacii jako společník společnosti s ručením omezeným.5. Podle § 15 odst. 1 citovaného zákona, advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení, advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti, vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám vždy společnost. Protože bylo prokázáno, že , Jméno advokáta, , kterého oslovila žalovaná společnost, je společníkem společnosti s ručením omezeným jejímiž dalšími společníky jsou také pouze advokáti a jediným předmětem podnikání této společnosti je právě výkon advokacie, dospěl soud k závěru, že aktivní legitimace k podání žaloby ze strany společnosti dána je. Způsob zastupování advokátek, který je společníkem s.r.o. splňující shora uvedené požadavky, je dán zákonem o advokacii. Ostatně nebylo zjištěno, že by , tituly před jménem, , jméno FO, postupoval jakýmkoliv způsobem tak, že by nebylo lze zjistit, s kým konkrétně žalovaná společnost jedná, bylo zcela zřejmé i z předložené emailové komunikace, že tento advokát používal pro svoje služby označení JP Legal advokátní kancelář včetně odkazu na webové stránky této společnosti. Nebylo ani sporu o tom, že právě tento advokát právní službu poskytoval. Soud tedy uzavřel, že jako zapsaný společník obchodní společnosti nemohl poskytovat své služby až na výjimky uváděné v § 15 odst. 4 citovaného zákona právní služby samostatně. Protože právní rozbor nespadá do vyloučených činností, které by neměla vykazovat právě obchodní společnost, soud uzavřel, že shledal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby.6. Dále se zabýval pouze tím, zda byla nebo nebyla uzavřena smlouva o právní službě, a to v požadovaném rozsahu a zda ze strany žalobkyně byla tato smlouva naplněna.7. Podle § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi s sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.8. Podle § 1725 občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.9. Typově nejblíže smlouvě o právní pomoci je smlouva příkazní. Podle ustanovení § 2430 a násl. občanského zákoníku se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. V tomto konkrétním případě se jednalo o vypracování právní rešerše a rozboru případu, na jehož uzavření řešení žalovaná zájem. Soud má za to, že bylo jednoznačně prokázáno uzavření smlouvy formou emailové komunikace, kdy ve smlouvě je jednoznačně vymezen její obsah, tedy úkol příkazníka, který byl dostatečně specifikován.10. Zároveň byla také sjednána cena, za kterou má být úkon příkazníka ve prospěch příkazce proveden. Zde soud odkazuje na vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, která upravuje určení odměny za poskytnutí právní služby, a to buď ve formě odměny smluvní či odměny mimosmluvní s odkazem na přesně stanovené hodnoty úkonu podle dané vyhlášky. Žalobkyně, když přijala požadavek žalované společnosti na vypracování rešerše k požadovaného případu, uvedla, za jakých podmínek je schopna daný příkaz splnit a rešerši provést, když se jednalo o vyhledání judikatury za předem jasně určenou cenu. Soud má za prokázané, že cena za rešerši bez sepisu dovolání, byla ze strany žalobkyně navrhnuta částkou 15 000 Kč plus příslušná DPH. Ze zprávy, kterou zaslala následně žalovaná společnost, je také evidentní, že právě tuto částku žalovaná společnost za uvedenou právní službu akceptovala. Strany si žádným způsobem nevymínily případně změny ceny za situace, kdy by stanovisko bylo záporné, kdyby nějakým způsobem se rešerše žalované straně nelíbila, v žádném případě nebyla sjednána odměna za výsledek, ale za konkrétní provedení práce.11. Co se týká práva na zaplacení odměny, je zcela zřejmé, že žalobkyně svůj závazek splnila, ostatně mezi stranami nebylo sporné, že by uvedený rozbor byl žalované straně doručen. Proto soud uzavřel, že žalobkyně svá skutková tvrzení o uzavření smlouvy o právní službě včetně dohody o ceně a o splnění této smlouvy prokázala. Proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 700 Kč. Soud rozhodl podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení jako za situa