ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2025:39.C.312.2024.50 Datum: 2025-01-07 Předmět: O zaplacení 17 813,29 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2006 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o zápůjčce""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 17 813,29 Kč s příslušenstvím (["§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2006 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 19. 8. 2024 a doplněnou dne 12. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 17 813,29 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela 21. 12. 2022 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , a to prostřednictvím komunikace na dálku, smlouva byla uzavřena zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis žalovaného, SMS kód byl zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, poté, co ten se seznámil se všemi smluvními dokumenty. Žalovanému byla vyplacena zápůjčka 13 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 22 523 Kč. Jednalo se o úrok ve výši 5 923 Kč a administrativní poplatek ve výši 3 600 Kč, celkem mělo být tedy uhrazeno 22 523 Kč ve 24 měsíčních splátkách (23 x 939 Kč měsíčně, 1 x 926 Kč). První splátka byla splatná 6. 2. 2023. Žalovaný ale hradil pouze částečný, dostal se do prodlení s úhradou splátek, proto v souladu s čl. 13., právnická osoba, podmínek byl dluh zesplatněn, a to ke 14. 6. 2024. Dlužná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 8 616 Kč, ke dni zesplatnění na jistinu zápůjčky žalovaný uhradil 4 246 Kč a následně 138 Kč. Na dlužném úroku eviduje pohledávku 1 787 Kč, kdy původně měl žalovaný uhradit 5 431 Kč, uhradil pouze 3 644 Kč, další úrok žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně dále uvedla, že na měsíčních poplatcích za správu zápůjčky je evidována pohledávka 1 200 Kč. Žalovaný měl zaplatit na administrativních poplatcích 2 700 Kč, uhradil ale pouze částku 1 500 Kč, další administrativní poplatky pak žalobkyně nepožaduje. Další část nároku představují smluvní pokuty. Jedná se o částku 3 688 Kč podle čl. 13.3 obchodních podmínek v souladu s ustanovením čl. 9 smlouvy o zápůjčce. Účastníci se dohodli, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky, je věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu podle bodu II.1.A Sazebníku, tedy 0,5 % denně, z aktuální výše dlužné částky nejvýše 3 000 Kč v kalendářním roce, smluvní pokuta je tedy vyčíslena na částku 3 688 Kč. Dále je požadována smluvní pokuta ve výši 719,39 Kč, a to podle čl. 11 smlouvy o zápůjčce, tedy smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky denně. Dále jsou pak uplatněny náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 150 Kč s odkazem na bod IIa až IIf Sazebníku. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně žalovaného prostřednictvím veřejně dostupných databází (insolvenční rejstřík, evidence exekucí), prolustroval také databázi neplatných dokladů MV ČR. Žalovaný předložil doklady o pravidelných příjmech, výpisy ze svého bankovního účtu, předložil i doklad totožnosti. Žalobkyně následně provedla prostřednictvím scoringového systému finanční analýzu příjmů a výdajů žalovaného. Pravidelné příjmy žalovaného vyhodnotila na průměrných 37 240,30 Kč, jeho výdaje pak na 25 219,65Kč a dospěla k závěru, že je schopen hradit měsíčně splátku nedosahující ani 1 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Platební rozkaz vydaný 27. 9. 2024 musel být pro jeho nedoručení zrušen. K jednání nařízenému na 7. 1. 2025 se právní zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil.3. Z předložených listin bylo ověřeno, že žalobkyně má k dispozici smlouvu číslo , hodnota, , kde na straně klienta vystupuje právě žalovaný, označený jménem, příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním i e-mailovým spojením a číslem účtu. Bylo sjednáno, že žalovanému se poskytuje spotřebitelský úvěr bez účelového vázání ve výši 13 000 Kč, za úrokovou sazbu 39 % ročně (účtováno měsíčním úrokovacím obdobím), administrativní poplatek byl sjednán 150 Kč za každou měsíční splátku, RPSN 78,80 %. Žalovaný měl vrátit celkem 22 523 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách počínaje 6. 2. 2023. Každá splátka sestávala z jistiny, úrokové části splátky a měsíčního administrativního poplatku. Smlouva byla podepsána 22. 12. 2022 v 15:17 elektronicky. Součástí smlouvy je také splátkový kalendář, ve kterém je přesně uvedeno, z čeho která splátka sestává. Součástí smlouvy byl také sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut. Výpisem z běžného účtu žalobkyně bylo prokázáno, že 22. 12. 2022 tato poukázala na účet číslo , č. účtu, částku 13 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Uvedená částka se objevila také na výpisu z běžného účtu žalovaného, který je veden u , Anonymizováno, . Pokud se jedná o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, bylo předloženo čestné prohlášení o příjmech a výdajích, ve kterém žalovaný prohlásil, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 38 000 Kč, zaměstnání trvá od března 2020. Měsíčně pravidelně splácí půjčky 8 000 Kč, další měsíční výdaje odhadl na 5 500 Kč. Uvedl, že bydlí v nájmu, náklady na bydlení činí 8 200 Kč včetně energií. Je svobodný, v domácnosti žije sám. Tvrzení o příjmech bylo ověřeno také z jeho bankovního účtu, kam od zaměstnavatele Lidl E-commerce je zřejmá výplata v září 2022 ve výši 28 596 Kč, v říjnu 2022 ve výši 37 136 Kč, v listopadu 2022 41 291 Kč. Dopisem ze dne 29. 4. 2024 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dlužných splátek, kdy byl upozorněn na to, že k uvedenému datu dluží 4 596 Kč, vyčísleny byly také náklady na upomínání a smluvní pokuta, byl upozorněn na možnost zesplatnění, pokud dlužná částka nebude uhrazena do 13. 6. 2024. Dopisem ze dne 18. 6. 2024 bylo žalovanému oznámeno, že zápůjčka byla zesplatněna, dlužná částka činí 16 248,86 Kč, přičemž 8 616 Kč činí jistina a 1 787 Kč úroky. Další částky pak představoval administrativní poplatky, náklady vynaložené na upomínání a smluvní pokuta. Naposledy byl k zaplacení vyzván žalovaný právním zástupcem žalobkyně dne 11. 7. 2024.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 87 odst. 1 věty první, zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.8. Podle § 1970 obč. zák. 89/2012 (účinný ke dni počátku prodlení) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla v rámci úvěr (byť se jedná o jednání označené jako zápůjčka, soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu úvěrovou, ostatně i účastníci sami odkázali na zákon o spotřebitelském úvěru) ve výši 13 000 Kč za předem sjednaných podmínek, přesně stanovené úrokové sazby. Soud konstatuje, že úvěrová smlouva splňuje podmínky platného právního jednání i náležitostí, které s platným právním jednáním spojuje nejen občanský zákoník, ale i zákon o spotřebitelském úvěru. Z pohledu soudu byla zcela dostatečně vyhodnocena možnost žalovaného úvěr splácet, jeho příjmy byly oproti vykázaným výdajům dostatečné pro hrazení splátky 939 Kč měsíčně. Ani další ujednání (sjednaný administrativní poplatek, úrokovou sazbu a sankce za neplnění povinností úvěrovaného) neshledal soud takovými, kterým by nebylo možné poskytnout právní ochranu. Bylo prokázáno listinnými důkazy, že žalovaný své povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy nesplnil. Veškeré nároky, které žalobkyně uplatnila včetně kapitalizovaného úroku a sankcí listinami prokázány. Soud tedy žalovanému uložil, uvedené částky uhradit, a to včetně úroků z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, kdy žalobkyně jako plně úspěšná má nárok na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši 2 25