ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2025:39.C.52.2025.18 Datum: 2025-04-10 Předmět: o 21 459,13 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."] ["odstoupení od smlouvy""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 21 459,13 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 4. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku celkem 21 459,13 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že se jedná o pohledávky vzniklé v souvislosti s vedením účtu žalovanému poskytnutím finančních prostředků v podobě úvěru a kontokorentu. Žalobkyně uvedla, že 8. 6. 2019 uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu číslo , hodnota, , na základě této smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet číslo , č. účtu, , a to v souladu s obchodními podmínkami , Anonymizováno, se kterými byl žalovaný seznámen. Dne 17. 6. 2019 byl k této smlouvě uzavřen dodatek číslo , hodnota, pro poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Žalovanému pro splnění všech smluvních předpokladů bylo umožněno čerpat kontokorent právě prostřednictvím běžného účtu. Žalovaný byl také seznámen s podmínkami pro poskytnutí kontokorentu. Nicméně žalovaný nedodržoval sjednané podmínky, proto mu byl kontokorent zablokován a žalovaný jej nemohl dále čerpat. Dne 23. 9. 2024 byl kontokorent zesplatněn, ke dni zesplatnění představovala dlužná pohledávka nesplacenou jistinu 5 000 Kč a nesplacený smluvní úrok 217,44 Kč. Dodatkem číslo , hodnota, ze dne 7. 7. 2019 byla uzavřena smlouva o úvěru číslo , IBAN, , na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnutý úvěr 30 000 Kč. Ten měl žalovaný vrátit ve splátkách po 1 200 Kč měsíčně za sjednané úrokové sazby 11,9 % ročně. Předpokládané datum splacení bylo 17. 12. 2021. V době od 1. 5. 2020, 31. 10. 2020 požádal žalovaný o odklad splátek, úrok za toto období se stal součástí kapitalizovaného úroku. Žalovaný zaplatil splátky za dobu od 17. 8. 2019 do 24. 6. 2024. Další splátky hrazeny nebyly, proto žalobkyně přistoupila zesplatnění úvěru 23. 9. 2024. Dlužná částka je tvořena jistinou 12 015,71 Kč kapitalizovaným úrokem 1 295,55 Kč, následně žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení. Dodatkem číslo , hodnota, ze dne 11. 7. 2019 byla uzavřena úvěrová smlouva číslo , IBAN, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr 15 000 Kč, ten byl čerpán po schválení na běžný účet žalovaného. Žalovaný měl hradit měsíční splátku 700 Kč, která představovala jednak jistinu a dále pak sjednaný úrok 12,9 % ročně. Předpokládané datum splacení bylo 17. 8. 2021. V době od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 požádal žalovaný o odklad splácení, bylo mu vyhověno. Úrok za uvedené období navýšil celkovou částku k doplacení a stal se součástí kapitalizovaného úroku. Žalovaný uhradil splátky splatné v době od 17. 8. 2019 do 24. 6. 2024. Od té doby nebylo uhrazeno ničeho. D5opisem ze dne 23. 9. 2024 byl úvěr zesplatněn. K tomuto datu je nesplacená jistina 4 165,29 Kč, dále pak nesplacený smluvní úrok 570,79 Kč. Od 3. 10. 2024 je pak požadován úrok z prodlení a dále pak také sjednaný úrok Poslední část pohledávky představuje nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně k poskytnutým úvěrům uvedla, že před jejich poskytnutím provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele, kdy jej požádala o předložení konkrétních informací a dále tyto údaje ověřila z interních a externích databází i z údajů nebankovního registru klientských informací. Ve všech případech bylo shledáno, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Ostatně tak po velmi dlouhou dobu činil.2. Ve věci byl 2. 1. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl ale pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. K nařízenému jednání dne 10. 4. 2005 se žádný z účastníků nedostavil, soud tedy rozhodl na základě předložených listinných důkazů.3. Skutková tvrzení žalobkyně byla ověřena z rámcové smlouvy číslo , hodnota, , na základě, které se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet číslo , č. účtu, a zároveň poskytnout žalovanému platební kartu. Dodatkem číslo , hodnota, ke smlouvě, který byl uzavřen 17. 6. 2019, poskytla banka žalovanému možnost využívání tzv. kontokorentu, a to až do částky 5 000 Kč. Bylo sjednáno úročení úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Žalovaný měl kontokorent splácet průběžně, a to vždy nejpozději do jednoho roku od data čerpání. Dodatkem číslo , hodnota, k uvedené smlouvě, který byl uzavřen 7. 7. 2019, sjednaly strany poskytnutí neúčelového nezajištěného úvěru ve výši 30 000 Kč, a to na dobu 30 měsíců, úvěr byl poskytnut za úrokovou sazbu 11,90 %. Žalovaný měl měsíčně hradit 1 200 Kč, vždy do 17. dne v měsíci. Pro poskytnutí další finanční částky byl uzavřen dne 11. 7. 2019 dodatek číslo , hodnota, . Opět se jednalo o smlouvu o úvěru pro poskytnutí částky 15 000 Kč bez určení účelu, tento úvěr byl poskytnut na dobu 26 měsíců. Žalovaný měl splácet měsíčně 700 Kč, opět vždy do každého 17. dne v měsíci. Úroková sazba byla sjednána 12,90 % ročně. Žalobkyně také předložila doklady o načerpání úvěru, kdy úvěr ve výši 30 000 Kč byl načerpán na bankovní účet žalovaného 7. 7. 2019, částka 15 000 Kč pak 11. 7. 2019. Před uzavřením každé smlouvy, tedy jak obou úvěrových, tak i kontokorentu, byla žalovanému poskytnuta standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, kde byly uvedeny shodné údaje jako v následně uzavřených smlouvách, vždy je přesně uvedena částka, o kterou se jedná, úroková sazba, doba splácení i možnosti odstoupení od smlouvy, případně sankce za to, že smlouva nebyla plněna. K čerpání kontokorentu, předložila žalobkyně výpis za období od 3. 7. 2024 do 30. 9. 2024, kde je zřejmé, že kontokorent byl poprvé přečerpán 9. 7. 2024, kdy následně byl ovšem doplacen, poté byl od 16. 7. 2024 trvale přečerpaný do minusových položek. Přehled plateb, které se týkaly úvěrové smlouvy pro poskytnutí částky 30 000 Kč, svědčí o tom, že žalovaný původně dlužnou částku splácel, když jsou identifikovány platby počínaje 17. 8. 2019 v pravidelných měsíčních intervalech, ovšem následně od roku 2021 platby nedosahují výše, která byla sjednána. Ke dni zesplatnění 26. 6. 2024, činila dlužná částka 12 015,71 Kč a úrok 1 295,55 Kč. Tato částka se nezměnila ani do dne podání žaloby. Co se týče úvěru poskytnutého v částce 15 000 Kč, z přehledu plateb vyplývá, že stejně jako v předchozím případě byly platby hrazeny řádně, nicméně ke dni zesplatnění 26. 6. 2024 činila nesplacená částka 4 165,29 Kč na jistině a 570,79 Kč nad úroku. Při podpisu každé z úvěrových smluv získal žalovaný také splátkový kalendář, kde byly přesně vymezeny jednotlivé splátky i účel, jakým způsobem budou finanční prostředky rozčleněny na úhradu jistiny a následně úroku. Dokladem o debetním zůstatku na účtu byl pak výpis z běžného účtu žalovaného za období od 3. 7. 2024 do 4. 12. 2024. Dopisem ze dne 23. 9. 2024 žalobkyně upozornila žalovaného, že dluží celkem 23 542,91 Kč, přičemž tato pohledávka je tvořena nepovoleným debetním zůstatkem na účtu, nesplaceným kontokorentem a zůstatky nesplacených úvěrových smluv. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 2. 10. 2024. K otázce smluvního jednání stran je pak třeba pouze uvést, byť to nemá vliv na rozhodnutí soudu ve věci, že bylo uzavřeno několik dodatků, který měnily jednak datum pravidelné splátky, dodatkem číslo , hodnota, byla změněna výše splátky úvěru poskytnutého na částku 30 000 Kč tak, že nová splátka byla stanovena 356 Kč měsíčně a prodloužena doba splacení na 103 měsíců. Tento dodatek byl uzavřen 3. 2. 2021. U druhé úvěrové smlouvy, 3. 2. 2021 se strany taktéž dohodly na změně výše pravidelné splátky z částky 700 Kč na částku 189 Kč, nová délka úvěru byla stanovena na 87 měsíců. Další důkazy navrhovány, ani prováděny nebyly.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byly platně uzavřeny celkem , hodnota, úvěrové smlouvy, na základě, které bylo žalovanému poskytnuto 45 000 Kč jako bezúčelový úvěr a kontokorent do výše 5 000 Kč. Smlouvy o úvěru byly shledána platným právním jednáním, neboť splňují veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba (roční procentní sazba nákladů, výše měsíční splátky). Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr vždy čerpal převodem na jeho bankovní účet, nicméně