ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2025:39.C.93.2025.18 Datum: 2025-05-29 Předmět: o 20 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: o 20 000 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012)
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 20. 1. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně, žalobkyně, společnost Creamfinance s.r.o. poskytla žalované opakovaně půjčky, respektive úvěry v celkové výši 20 000 Kč. Nemá však k dispozici smlouvu, proto je žalováno pouze na vrácení vyplacených částek z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdí, že poskytla žalované dne 12. 1. 2023 částku 3 000 Kč, dne 16. 1. 2023 částku 500 Kč, dne 27. 1. 2023 částku 1 000 Kč, dne 29. 1. 2023 částku 500 Kč, dne 30. 1. 2023 částku 500 Kč, dne 1. 2. 2023 částku 2 000 Kč, dne 2. 2. 2023 částku 1 000 Kč, dne 10. 2. 2023 částku 10 000 Kč, dne 17. 2. 2023 částku 1 000 Kč a dne 21. 2. 2023 částku 500 Kč. Celkem se jedná o 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku společnosti De Vries , právnická osoba, . a ta dne 27. 8. 2024 pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována, byla i vyzvána k vrácení finančních prostředků, nereagovala ale ani na výzvu, který byla zasílána naposledy 17. 9. 2024.2. Ve věci byl vydán 25. 2. 2025 elektronický platební rozkaz, který byl pro jeho nedoručení žalované zrušen. Ta se k žalobě nevyjádřila. Soud dále postupoval podle § 115a o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval, když vyšel z předložených listinných důkazů.3. Co se týče aktivní legitimace žalobkyně, ta byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 16. 8. 2024 mezi společností , Anonymizováno, a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., dále pak smlouvou uzavřenou mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní dne 22. 8. 2024. Z přílohy k uvedeným smlouva vyplývá, že byla postoupena též pohledávka za žalovanou pod evidenčním číslem , hodnota, . Dále bylo ověřeno, že žalovaná je od roku 2017 majitelkou účtu číslo , č. účtu, , který je veden u , právnická osoba, . Podle sdělení banky byly na uvedený účet skutečně přijaty platby definované ve skutkových tvrzeních, a to od společnosti , Anonymizováno, . Skutečnost, že žalovaná byla vyzvána k vrácení finančních prostředků byla prokázána výzvou k zaplacení ze dne 17. 9. 2024. Další důkazy prováděny.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2991 občanského zákoníku. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Z předložených listinných důkazů soud uzavřel, že je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala v průběhu delšího období žalované na její bankovní účet finanční prostředky. Žalobkyně tvrdila, že se jednalo o prostředky poskytnuté na základě úvěrové smlouvy, kterou však nemá k dispozici, nicméně finanční prostředky měly být vráceny. Soud má toto tvrzení za prokázané, neboť s ohledem na předmět podnikání právní předchůdkyně žalobkyně skutečně nelze předpokládat, že se jednalo o částky žalované darované. Pokud by to tak bylo, bylo na žalované, aby vznesla námitky proti skutkovým tvrzením žalobkyně o tom, že se jednalo o poskytnuté půjčky či úvěry, nicméně vzhledem k tomu, že žalovaná žádný takovýto postoj, kde by negovala účel poskytnutí finančních prostředků, nezaujala Soud uzavřel, že skutečně prostředky poskytnuty byly a pokud ze strany žalované nebyly vráceny, je na místě toto vrácení žalované uložit. Proto žalobě vyhověl s tím, že žalovaná, pokud finanční prostředky jí poskytnuté, po zaslané výzvě nevrátila, bezdůvodně se obohatila. Na místě bylo přiznat též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku s tím, že prodlení žalované lze seznat od okamžiku, kdy nereagovala na výzvu k vrácení finančních prostředků.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. Žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladu tohoto řízení ve výši 2 615 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 400 Kč, třemi paušálními náhradami po 100 Kč a DPH 21 %, vše podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. při použití § 14 b tohoto předpisu. Náhrada nákladů řízení je dále navýšena o zaplacený soudní poplatek 800 Kč.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.