34 C 5/2026-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek 3 100 Kč, 1 868 Kč, 812 Kč a 6 234 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a že žalovaný jako provozovatel vozidel porušil povinnost sjednat pojištění odpovědnosti, čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvků a paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný byl v rozhodných obdobích provozovatelem motorových vozidel, k nimž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Konkrétně soud zjistil, že žalovaný byl provozovatelem vozidla druhu traktor, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , které nebylo pojištěno v období od 24. 10. 2023 do 15. 4. 2024, dále v období od 16. 4. 2024 do 22. 7. 2024 a rovněž v období od 23. 7. 2024 do 23. 8. 2024. Dále soud zjistil, že žalovaný byl provozovatelem vozidla druhu nákladní automobil do 3,5 t, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , které nebylo pojištěno v období od 17. 2. 2025 do 26. 4. 2025.4. Žalobkyně žalovaného v jednotlivých případech vyzvala k zaplacení příspěvku výzvami zaslanými ve smyslu § 46 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž splatnost jednotlivých příspěvků nastala dne 26. 8. 2024, 26. 11. 2024, 9. 7. 2025 a 29. 7. 2025. Výše příspěvků byla stanovena jako součin počtu dnů, po které byla porušena povinnost sjednat pojištění odpovědnosti, a denní sazby podle druhu vozidla stanovené prováděcím právním předpisem, a dále byl u každého nároku připočten paušální poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný příspěvky ve stanovených lhůtách neuhradil ani po následných upomínkách a předžalobních výzvách.5. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výpisů z registru silničních vozidel poskytnutých způsobem předvídaným zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, z výzev k zaplacení příspěvků a z dokladů o jejich doručení, z upomínek a z předžalobních výzev k plnění.6. Po právní stránce soud vyšel z § 45 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle něhož provozovatel tuzemského vozidla zaplatí , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 tohoto zákona ve výši součinu počtu dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla určené prováděcím právním předpisem, a dále paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků ve lhůtách stanovených § 47 citovaného zákona, a její právo na zaplacení příspěvků proto nezaniklo. Jelikož žalovaný příspěvky ve stanovených lhůtách nezaplatil, ocitl se v prodlení podle § 1968 věty první občanského zákoníku a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 014 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.