19 C 182/2020-16 — Okresní soud v Přerově

1. Manželé se společným návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhali rozvodu manželství. Návrh byl odůvodněn zejména tím, že manželé od února 2019 nevedou manželské ani rodinné společenství, od uvedené doby nesdílí ani společnou domácnost. Jejich manželství je tedy pouze formálním svazkem. 2. U soudního jednání konaného dne [datum] oba manželé setrvali na svých procesních stanoviscích a skutkových tvrzeních. Dále manželé shodně uvedli, že ke zhoršení vztahu došlo v únoru 2019, kdy přestali komunikovat, trávit společný čas, taktéž neměli společné partnerské aktivity. Po vzájemných neshodách manžel na přelomu srpna a září 2020 opustil společnou domácnost, od uvedené doby žijí manželé po všech stránkách odděleně. Za příčinu rozvratu manželství účastníci shodně označili názorovou rozdílnost na vedení společného života, jeho budoucí vývoj a taktéž rozdílnost povah. 3. Z oddacího listu ve spojení s lustrací v centrální evidenci obyvatel soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [obec]. 4. Z centrální evidence obyvatel bylo dále zjištěno, že z manželství účastníků se narodily dvě nezletilé děti, a to [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], a [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození]. Z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 10. 2020, č. j. 38 Nc 28/2020-28, pravomocného od 1. 12. 2020, bylo zjištěno, že účastníci tohoto řízení (jakožto rodiče nezletilých dětí) uzavřeli dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství, na základě které byly nezletilé děti svěřeny do péče matky (manželky v tomto řízení); otec se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou [částka] měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou [částka] měsíčně. 5. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že manželé od února 2019 nežijí jako manželé, nefungují jako životní partneři a od uvedené doby nesdílí ani společnou domácnost. Důvodem rozvratu manželství je názorová rozdílnost na vedení společného života, jeho budoucí vývoj a taktéž rozdílnost povah. Manželství je pouze formálním svazkem, na jehož setrvání nemá ani jeden z manželů zájem. 6. Od výslechu účastníků bylo ve smyslu § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, upuštěno s ohledem na opatření směřující k eliminaci šíření koronaviru COVID-19 (při zohlednění usnesení vlády [obec] Republiky ze dne [datum] [číslo] usnesení Vlády České republiky ze dne [datum] [číslo]) a s přihlédnutím ke shodným procesním stanoviskům a skutkovým tvrzením účastníků. Oba účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili. 7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 8. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 10. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství dle § 755 o. z., neboť manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, o čemž svědčí nejméně od února 2019 absentující partnerské soužití účastníků, které vyvrcholilo na přelomu srpna a září 2020 v odloučené domácnosti. Příčinou nastalé situace ve smyslu § 756 o. z. je názorová rozdílnost účastníků na společné soužití a budoucí vývoj vztahu, stejně jako jejich povahová rozdílnost. Účastníci jsou zároveň rodiči nezletilých, nikoli plně svéprávných, dětí, jejichž poměry pro dobu po rozvodu manželství v souladu s § 755 odst. 3 o. z. upravili dohodou pravomocně schválenou soudním rozhodnutím. Dále soud dospěl k závěru, že účastníci shodně považují manželství za hluboce a trvale rozvrácené, žádný z nich nemá na obnovení manželského soužití zájem, což lze usuzovat ze shodných procesních stanovisek a skutkových tvrzení účastníků. S ohledem na uvedené soud společného návrhu manželů vyhověl (výrok I) a manželství účastníků rozvedl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto (výrok II) dle ustanovení § 23 z. ř. s., neboť předmětem řízení byla statusová otázka ve věcech manželských (rozvod manželství), a zároveň soud neshledal takové okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků odůvodňovaly. Nadto žádný z účastníků na náhradě nákladů řízení ničeho nežádal.