10 C 253/2024-33 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit minimální měsíční splátku spolu se sjednaným smluvním úrokem. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a dostal se do prodlení, uhradil celkem , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje úhradu neuhrazené jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , úroku z jistiny ve výši , částka, do zesplatnění , datum, , kapitalizované úroky ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroky 29,79 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu , právnická osoba, na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslána částka , částka, .4. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .5. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru se společností , právnická osoba, , jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, , smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, úvěr byl poskytnut bezhotovostně na účet žalovaného č. , č. účtu, , RPSN 70,81 % ročně, zápůjční úroková sazba 54 %, celková splatná částka , částka, . Úvěr byl žalovanému vyplacen bezhotovostně na účet žalovaného dne , datum, .7. Z přehledu úhrad soud zjistil, že žalovaná na úvěr zaplatila celkem , částka, v hotovosti.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.10. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, , výzva byla odeslána dne , datum, .11. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, , z něhož právní předchůdkyně žalobkyně měla zjistit, že žalovaný je schopen hradit úvěr.12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru, byl mu poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalovaný uhradil částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .13. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí , název, sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.19. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěru