13 C 118/2024-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku , částka, převodem na účet. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, . a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalované ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Žalobkyně se nyní domáhá částky , částka, jako bezdůvodného obohacení, neboť není schopna doložit úvěrovou smlouvu, ale uvedená částka byla žalované poskytnuta a žalovaná ji nevrátila. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se s , právnická osoba, . dohodly na převodu nějakého množství pohledávek. Soud však na uvedené smlouvy nemá za prokázané, že došlo právě k převodu pohledávky vůči žalované. Dle článku II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek mají být postupované pohledávky v seznamu identifikovány názvem produktu, číslem smlouvy, datem uzavření smlouvy, výší jistiny, úroků, poplatků a jiného příslušenství, datem ukončení smlouvy nebo datem prohlášení dluhu za splatný, jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka a jeho dalšími kontaktními údaji (adresa, e-mail, telefonní číslo). Seznam pohledávek předložený ke smlouvě o postoupení tyto údaje neobsahuje. Soud proto neuvěřil, že předložený seznam pohledávek je skutečně přílohou č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek, tedy nevzal za prokázané, že by skutečně došlo k postoupení pohledávek označených v uvedeném seznamu. Z přiložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, nebylo zjištěno, že by právě pohledávka za žalovanou byla postoupena z , právnická osoba, . na žalobkyni, když sama žalobkyně tvrdí, že pohledávku za žalovanou nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou však žalobkyně k důkazu nedoložila. Soud tudíž z uvedených smluv a přiložených příloh nemá za prokázané, že došlo právě k převodu pohledávky vůči žalované.4. Dále soud k důkazu provedl oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky, ke kterému mělo dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, ; v oznámení je jako odesílatel uvedena právní předchůdkyní žalobkyně., právnická osoba, ohledem na tyto skutkové závěry týkající se otázky aktivní legitimace žalobkyně se soud blíže nezabýval dalšími předloženými důkazy.6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Soud nemohl uzavřít, že by na základě předložených smluv o postoupení pohledávek a předloženého seznamu pohledávek nabyla žalobkyně pohledávku vůči žalované (viz výše). Závěr o platném postoupení pohledávek pak nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“¨), je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení. Nadto si soud nemohl nevšimnout, že oznámení o postoupení pohledávky odkazuje na postupní smlouvu ze dne , datum, , zatímco podle žalobních tvrzení mělo k postoupení dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ze dne , datum, a žalobkyně předložila k důkazu postupní smlouvu ze dne , datum, . V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalované, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.7. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měla žalovaná plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.