13 C 191/2024-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, . Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 18,28 % ročně ve výši , částka, , s poplatkem za zpracování zápůjčky , částka, a s poplatkem za komfortní a flexibilní splácení , částka, . Celková dlužná částka byla splatná v 26 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas, neuhradil ničeho. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny , částka, , poplatku , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku , částka, (smluvní úrok ve výši 18,28 % ročně z jistiny za období od , datum, do , datum, ), kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od , datum, do , datum, ), úroku ve výši 18,28 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a rozhodl u jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu, že dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k dohodě o převodu pohledávek specifikovaných v příloze č. , hodnota, smlouvy. Soud však na základě provedených důkazů nemá za prokázané, že mělo dojít k převodu i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . V předložené příloze totiž tato smlouva označena není. Na jméno , Jméno žalovaného, je sice v příloze označena pohledávka, avšak nikoli ze smlouvy č. , hodnota, , ale ze smlouvy č. , hodnota, . Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená s žalovaným a předložená žalobkyní je označena č. , hodnota, . Soud nemá za prokázané ani to, že by právní předchůdkyní žalobkyně došlo ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, neboť nebylo prokázáno tvrzené postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vyplývá postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. , hodnota, smlouvy. V předložené příloze však tato smlouva označena není. Závěr o platném postoupení pohledávky nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalovanému, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tak v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí u jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.6. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.