13 C 243/2024-18 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný byl dne , datum, a dne , datum, převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde byl umístěn ze zákonných důvodů a je povinen uhradit náklady za poskytnutou záchytnou službu. Na nákladech za poskytnutou záchytnou službu žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady ve výši , částka, splatné do , datum, a ve výši , částka, splatné do , datum, a žalovaný tyto své dluhy uznal. Žalovaný na svůj dluh ani po výzvě žalované před podáním žaloby nic neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil, soud věc rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl dne , datum, a dne , datum, přijat v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně a byla mu poskytnuta zdravotnická péče, když u něj byla zjištěna hladina alkoholu 3,4 promile v prvním a , číslo, promile v druhém případě. Žalobkyni za poskytnutou lékařskou péči vznikly náklady ve výši 2x po , částka, . Žalovaný písemně částku , částka, dne , datum, a částku , částka, dne , datum, uznal co do důvodu a výše a zavázal se k její úhradě do 8 dnů ode dne vystavení daňového dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemně k úhradě dluhu upomínkami ze dne , datum, a , datum, . Nebylo prokázáno, že by žalovaný požadované částky zaplatil.3. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný byl ve smyslu § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“), přijat ve dvou případech do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně a žalobkyně má podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách právo na náhradu nákladů za poskytnutou záchytnou službu. Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány ve výši , částka, se splatností do , datum, a ve výši , částka, se splatností do , datum, . Žalovaný tyto své dluhy navíc písemně uznal a zavázal se je uhradit. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil a je proto v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a žalobkyni podle § 1970 o. z. přísluší i nárokovaný úrok z prodlení za dobu prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.4. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, za něž soud považuje soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za každý úkon, tj. celkem , částka, . Náklady řízení ve výši odměny advokáta a režijních paušálů nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto je žalobkyni soud nepřiznal. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací hospodařící s majetkem státu dle zákona č. 219/2000 Sb., je státem řízena a na státní rozpočet navázána, proto měla při vymáhání pohledávek vůči pacientům volit co nejšetrnější prostředky. Jelikož jde po skutkové i právní stránce o jednoduchý spor, není důvod, aby za žalobkyni žalobu vyhotovil a podal advokát, čímž dochází ke zbytečnému zvyšování nákladů. Ústavní soud v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (např. rozhodnutí Ústavní soudu sp. zn. I. , spisová značka, . Celkem tedy náklady řízení činí , částka, , které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.