13 C 29/2024-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, , na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhradou za vyhodnocení úvěrového případu , částka, a úhradou za hotovostní splátky , částka, . Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Pro případ porušení povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť poslední splátku uhradil , datum, . Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu , částka, , smluvní úrok , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , úhradu za hotovostní splátky , částka, , smluvní pokutu , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, (úrok 8 % ročně z jistiny od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, (úrok 15 % ročně z jistiny a úroku od prodlení do , datum, ), úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a rozhodl u jednání dne , datum, za účasti zástupce žalobkyně, v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti , částka, , jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru , částka, a s inkasním poplatkem , částka, , tj. celkem ve výši , částka, zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. RPSN činí 272,44 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a je k ní přiložen předpis splátek. Z transakční historie bylo zjištěno, že ke smlouvě č. , hodnota, bylo dne , datum, uhrazeno celkem , částka, .4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru ve lhůtě do , datum, ; zásilka byla odeslána , datum, .5. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázal se vrátit , částka, . Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).7. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí. Veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).8. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalobkyně (její právní předchůdkyně) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť k tomu žalobkyně nedoložila žádné listiny. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.9. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny , částka, sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši , částka, , nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši , částka, , , částka, a , částka, , přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí , částka, , tj. 80,85 % z jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 272,44 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.10. Soud tedy dospěl k závěru, že uzav