16 C 2/2024-23 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne , datum, , č. , hodnota, poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobci vrátit ve výši , částka, spolu se zápůjční úrokovou sazbou 89,29 % p.a. při RPSN 136,6 % v dohodnutých 36 splátkách. Žalovaný ale sjednané splátky řádně a včas nehradil a žalobci vrátil celkem částku , částka, . Pro prodlení žalovaného s úhradou splátky č. , hodnota, splatné , datum, došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalobce se nyní po žalovaném domáhá přiznání dalšího nedoplatku jistiny úvěru ve výši , částka, (představujícího neuhrazenou jistinu , částka, se smluvní pokutou ve výši , částka, a s náklady ve výši , částka, ), další smluvní pokuty ve výši , částka, a dalšího příslušenství. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku dosud žalobci nezaplatil.V podání ze dne , datum, žalobce popsal, jak s odbornou péčí zkušeného profesionála v oboru úvěrování pečlivě zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění Oznámení žalobce o schválení úvěru ze dne , datum, ve znění splátkového kalendáře, považuje soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, požádal žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Podle žalobcem vyplněného formuláře návrhu/smlouvy v případě poskytnutí úvěru , částka, se žalovaný zavázal vrátit žalobci celkem částku , částka, v 36 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 24. dni každého měsíce v době od , datum, do , datum, , přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 89,29 % ročně a RPSN 136,6 % ročně. V bodě 6. Návrhu/smlouvy jsou upraveny důsledky vyplývající z prodlení klientů s úhradou splátek, a to povinnost uhradit konkrétně popsané smluvní pokuty. Podle bodu 6.9. uvedené listiny nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše sjednaného úvěru, maximálně však , částka, . V bodě 6.3. návrhu - smlouvy bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění celého úvěru, tj. nesplacené úvěrové jistiny, sjednaných úroků, smluvní pokuty a nákladů a že poskytovatel je povinen klienta vyzvat k úhradě úvěrového dluhu. Žalovaný návrh podepsal dne , datum, , žalobce návrh akceptoval dne , datum, a v Oznámení ze dne , datum, žalobce žalovanému sdělil, že akceptoval návrh smlouvy o úvěru s tím, že doručením tohoto Oznámení žalovanému dojde k uzavření smlouvy. Podle dodejky došlo k doručení Oznámení žalovanému dne , datum, . Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy výše uvedeného obsahu dne , datum, . Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu a Předsmluvní formulář obsahující parametry úvěru shodné se smlouvou podepsal žalovaný dne , datum, .5. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z nedatované listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce vyplatil dne , datum, na účet žalovaného částku , částka, . Totéž vyplývá i z listiny označené jako Karta klienta , Jméno žalovaného, .Z obsahu žaloby i z karty klienta je rovněž prokázáno, že žalovaný zaplatil žalobci v období , datum, do dne , datum, celkem částku , částka, .6. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem, žalovaný podepsal dne , datum, formulář žalobce „Prohlášení klienta“, podle něhož žalovaný nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě a státu, není v úpadku a je schopen úvěr splácet. Podle Výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, neměl žalovaný evidovanou žádnou dlužnou částku po splatnosti. Z neoznačené listiny score card ze dne , datum, obsahující hodnocení schopnosti splácet (mělo jít o vyhodnocení žalovaného z nebankovního registru Klientských informací NRKI) soud zjistil, že u žalovaného je uvedeno skóre 324, což podle připojené legendy znamená, že jde o I. kategorii, u níž je nejvyšší riziko, kdy úvěr je výrazněji limitován nebo zamítán. Podle formuláře žalobce Hodnocení klienta ze dne , datum, byla finanční potřeba žalovaného , částka, , přesto mu žalobce poskytl úvěr , částka, , žalovaný měl mít ze zaměstnání pravidelný čistý měsíční příjem ve výši , částka, , jeho výdaje činily životní minimum ve výši , částka, měsíčně, na bydlení ve vlastním vynakládal i za související náklady dohromady částku , částka, měsíčně a na dopravu, kurzy a záliby nevynakládal nic. Žalovaný byl svobodný bydlel ve vlastním a podle Ligové profesionální hráčské smlouvy ze dne , datum, sjednané do termínu , datum, hrál jako fotbalista u , právnická osoba, za základní měsíční odměnu ve výši , částka, s dalšími bonusy za startovné, výsledek zápasu (od , právnická osoba, – , částka, a za vstřelené góly , částka, za 1 gól. Podle selektivního výpisu z účtu žalovaného měl žalovaný příjem v prosinci 2019 ve výši 51.000 a , částka, , v lednu 2020 ve výši , částka, a v únoru 2020 ve výši , částka, . O reálné výdaje žalovaného na jeho živobytí, bydlení i dopravu a další běžné náklady se žalobce vůbec nezajímal. Do rubriky výdaje pouze napsal, že žalovaný má náklady ve výši životního minima , částka, měsíčně a na bydlení ve výši , částka, měsíčně. Žalobce ale zjevně přehlédl, že žalovaný je mladý profesionální fotbalista a z tohoto úhlu pohledu se uvedená částka , částka, měsíčně na jídlo, ošacení a hygienu jeví jako legrační a na první pohled vysoce podhodnocená. A pokud jde o údajné náklady na vlastní bydlení za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odpadky, údržbu apod. v pouhé výši , částka, měsíčně, tak tato částka se pohybuje v rovině sci-fi a je evidentně rovněž vysoce podhodnocená. Soud rovněž zaujalo, že žalovaný neměl mít žádné náklady na dopravu, koníčky apod. Kdo však kdy spatřil fotbalistu bez auta, bez žen a bez mobilu? O internetu a televizi nemluvě. Na jakých neplacených médiích by snad žalovaný mohl sledoval ligové a mistrovské fotbalové zápasy? Uvedené výdaje ve výši , částka, a , částka, měsíčně by mohly být u žalovaného reálné pouze v případě, že by se nejednalo o koruny české, ale o americké dolary. Tato skutečnost ale z uvedené listiny nevyplývá, proto je nutno se vrátit do všední reality, z níž je zřejmé, že se žalobce vůbec nezabýval reálnými běžnými výdaji žalovaného a bez těchto elementárních údajů a bez ověření jejich pravdivosti nemohl žalobce vůbec posoudit úvěruschopnost žalovaného.7. Z žádosti žalovaného ze dne , datum, , ze sdělení žalobce ze dne , datum, a z upraveného splátkového kalendáře soud dále zjistil, že žalovaný požádal žalobce o odklad splátek z důvodu snížení příjmů pro pandemii koronaviru, že žalobce s tím souhlasil a posunul termín k úhradě poslední splátky na den , datum, . Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě úvěrového dluhu před jeho zesplatněním. Z oznámení ze dne , datum, považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrového dluhu. Podle předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího archu žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání.8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v únoru 2020 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že , právnická osoba, . poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 3,9 % do 22,7 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 13,3 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 13,41 %, , právnická osoba, ve výši 12,23 % a , právnická osoba, poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 12,9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 12,96 %.9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.10. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je