20 C 140/2024-59 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, a ze dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru k účtu č. , tel. číslo, /0100, na základě které byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta částka , částka, , kterou se zavázal vrátit společně s ujednaným úrokem 13,5 % ročně v 38 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, počínaje dnem , datum, . Žalovaný však nesplácel řádně a včas, neboť uhradil pouze 4 splátky a do prodlení se dostal od splátky splatné dne , datum, , kterou uhradil pouze částečně, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, , avšak žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se po žalovaném nyní domáhá zaplacení neuhrazené jistiny , částka, , poplatků , částka, (poplatek za pojištění 11 x , částka, , poplatek za upomínku 4 x , částka, ), kapitalizovaného smluvního úroku , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, , smluvního úroku ve výši 13,5 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a nákladů řízení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky , částka, , kterou žalovaný uhradil dne , datum, , tj. po podání žaloby. Dále se žalobkyně domáhala jistiny ponížené o žalovaným dodatečně učiněnou úhradu a také smluvního úroku a úroku z prodlení zohledňujícího učiněnou úhradu. Soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve smyslu § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den , datum, (původně na den , datum, , to bylo odročeno), ke kterému byl žalovaný předvolán zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jeho trvalého pobytu a zásilka byla doručena fikcí dne , datum, . Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba i její doplnění v této věci. Doručovatel , právnická osoba, ., učinil pokus o doručení předmětné zásilky obsahující předvolání přímo žalovanému dne , datum, , žalovaný však nebyl zastižen, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce , právnická osoba, . Žalovaný na výzvu nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se zásilka obsahující předvolání k jednání považuje podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za doručenou dne , datum, , tj. 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.4. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.5. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.6. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den , datum, a žalovanému byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne , datum, , byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení téhož soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) je pak věcí žalovaného (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalovaného. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání.7. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.8. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny, poplatků a neuhrazených úroků lze podřadit pod smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků pak vyplývá z § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároků vyplývá ze smluvního ujednání o splatnosti dluhu a jednotlivých splátek. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok II.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.9. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a odměna právního zástupce. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a vycházel z tarifní hodnoty , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání), resp. za tyto úkony odměnu požadoval, ve výši mimosmluvní odměny 4 x , částka, , tj. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po , částka, ke čtyřem úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Právní zástupce žalobkyně neuplatnil náhradu spojenou s účastí u soudního jednání. Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem , částka, . Celkem tak náhrada nákladů činí , částka, po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 o