7 C 197/2024-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru. Jedná se o smlouvu ze dne , datum, uzavřenou mezi , právnická osoba, a žalovanou, podle které se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splatit úvěr ve splátkách včetně částky , částka, (úroky, poplatek za zpracování a za službu komfortního splácení). Žalovaná uhradila pouze , částka, a nezaplacená zůstala jistina ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, , kapitalizované úroky a úroky z prodlení ke dni , datum, a běžící úroky smluvní a úroky z prodlení.2. Dále se jedná o smlouvu ze dne , datum, uzavřenou mezi , právnická osoba, a žalovanou, podle které se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splatit úvěr ve splátkách včetně částky , částka, (úroky, poplatek za zpracování a za službu komfortního splácení). Žalovaná uhradila pouze , částka, a nezaplacená zůstala jistina ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, , kapitalizované úroky a úroky z prodlení ke dni , datum, a běžící úroky smluvní a úroky z prodlení.3. Obě pohledávky za žalovanou byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, .4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil.5. Smlouva z , datum, :6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřela , právnická osoba, (úvěrující) a žalovanou (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši , částka, a závazek žalované vrátit společně s dohodnutým poplatkem (celkem ve výši , částka, ) v 78týdenních splátkách. Žalovaná potvrdila převzetí celé částky v hotovosti.7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že úvěrující měla při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr dispozici následující údaje: bydlení v nájmu, vzdělání učňovské, svobodná, 1 vyživovaná osoba, příjem – mateřská ve výši , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , žádné externí splátky, odhadované měsíční výdaje , částka, . Z dokladů je uveden pouze výměr o přiznání dávky.8. Z tabulky umoření má soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila celkem částku , částka, .9. Smlouva z , datum10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřela , právnická osoba, (úvěrující) a žalovanou (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši , částka, a závazek žalované úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši , částka, a závazek žalované vrátit společně s dohodnutým poplatkem (celkem ve výši , částka, ) v 78týdenních splátkách. Bylo dohodnuto refinancování zůstatku dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy č., hodnota, ve výši , částka, , proto žalované měla být vyplacena ponížená částka ve výši , částka, . převzetí této částky v hotovosti žalovaná potvrdila.11. Ze zákaznické karty soud zjistil, že úvěrující měla při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr dispozici následující údaje: bydlení jako spolubydlící, vzdělání učňovské, svobodná, 1 vyživovaná osoba, příjem – mateřská ve výši , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , žádné externí splátky, odhadované měsíční výdaje , částka, . Z dokladů je uveden pouze výměr o přiznání dávky.12. Z tabulky umoření má soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila celkem částku , částka, .13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy soud zjistil, že obě pohledávky zažalovanou byly žalobkyni postoupeny.14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle rozhodnutí Soudního dvora C 679-18 vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl ( v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.19. Soud dospěl k závěru, že obě smlouvy jsou neplatné.20. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).21. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.22. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruscho