8 C 20/2017-976 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se podáním doručeným soudu dne , datum, domáhal určení, že je jediným dědicem v I. dědické skupině ze zákona po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , trvale bytem , adresa, , zemřelém dne , datum, bez zanechání platné závěti, neboť byl usnesením Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , vyrozuměn, že má být vyděděn závětí svého otce, což má napadnout u soudu do 40 dnů od právní moci usnesení. Podáním ze dne , datum, a , datum, zástupce žalobce odstranil vady žaloby a s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a , spisová značka, ze dne , datum, , možným důsledkům plynoucím z toho, že dědiců by mohlo být více, navrhl, aby soud určil, že žalobce je dědicem po zůstaviteli. Žalobu žalobce opřel o tyto argumenty: a) obvinění z napadení otce z jeho strany jsou křivým nařčením , Jméno žalované, a odkázal na čistý trestní rejstřík a zprávu o své pověsti z , právnická osoba, , adresa, , b) Listina o jeho údajném vydědění je získána nezákonným vniknutím do jeho a tátova bydliště (příkaz k domovní prohlídce neexistuje), c) podpis na ní nevypadá jako podpis jeho otce, d) kompletní vydědění závětí je dle § 479 o.z. vyloučeno, zletilým potomkům se má dostat alespoň tolik, kolik činí ½ jejich dědického podílu ze zákona, nedošlo-li k soudnímu vydědění, a protože k němu nedošlo, pak je závěť neplatná, resp. listina o vydědění. Žalobce popřel pravost soukromé listiny obsahující vydědění žalobce a tvrdil, že zůstavitel listinu nepodepsal, že napsané jméno zůstavitele pod listinou není podpisem zůstavitele. Žalobce dále tvrdil, že , Anonymizováno, vydědění uvedený v listině o vydědění žalobce neobstojí, neboť se žalobce nikdy nedopustil žádného trestného činu, natož aby se dopustil úmyslného trestného činu vůči zůstaviteli a byl za takový čin ve smyslu § 469a/1 písm. c) obč.zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.2. Žalobce v dalších podáních a při jednání mimo jiné namítal, že listina o vydědění je nepřípustným důkazem, neboť byla opatřena protiústavně dne , datum, , byla zajištěna pro trestní řízení, v němž byla označena za nezákonně získaný důkaz (viz. str. 93-94 rozsudku , spisová značka, ) a následně byla postupem, jenž žádný zákon nepředvídá přenesena do občanskoprávního řízení. Protiústavním vniknutím do domu zločinně odcizená listina představuje vážný zásah do spravedlivého procesu a způsobuje dotčení celé řady ústavně zaručených práv. Přitom porušení jediného z nich činí důkaz nepřípustným jak dle judikatury R 39/1999, tak dle soudní praxe. Listina byla opatřena při ohledání místa činu v rodinném domě, který žalobce byl oprávněn užívat a v němž zůstaly jeho věci. Neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí o jeho vyklizení, bylo tak zasaženo do jeho práva na soukromí. K neoprávněnému vniknutí došlo, když k , datum, byli prohlášeni za mrtvé všichni obyvatele mimo žalobce, který odmítl vydat klíče a dům zpřístupnit. Poukázal na rozhodnutí R 1/1980, podle kterého nezaniká právo na domovní svobodu ani když má vlastník vykonatelné rozhodnutí o vyklizení domu. Dále žalobce namítal, že napadení otce je smyšlené, poukázal na to, co otec uvedl ve své výpovědi v řízení , spisová značka, , že sám neví, jestli ho napadl nebo jestli se jenom bránil, otci poskytl potřebnou pomoc, u soudu o vypořádání SJM nelhal, o otce se zajímal, psali si dopisy, stýkali se, otec však o kontakt s ním nestál, zapíral se, podpis na listině není podpisem otce, je napsán jeho rukou, ale není to podpis. Žalobce tedy v podané žalobě namítal neplatnost svého vydědění, neboť listina o vydědění podle něj byla získána nezákonným způsobem, podpis na listině není podpisem zůstavitele a nejsou naplněny uvedené důvody vydědění.3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a uvedla, že žalobce je především nezpůsobilým dědicem ve smyslu § 469 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném ke dni smrti zůstavitele (dále jen „obč. zák.“), neboť jak je uvedeno v listině o vydědění ze dne , datum, , žalobce se dopustil prvního úmyslného trestného činu proti zůstaviteli již dne , datum, , kdy ho napadl (nůžkami na plech) v garáži a způsobil mu těžkou újmu na zdraví, v důsledku které musel být zůstavitel hospitalizován na stomatochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice , adresa, . Za tento trestný čin byl i stíhán, nicméně trestní stíhání muselo být zastaveno, neboť žalobce byl znalcem, který byl v řízení přibrán, uznán v době útoku nepříčetným. Dále se žalobce dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli a jeho manželce a je trestně stíhán pro trestný čin vraždy u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce je zároveň vyděděn pro důvody uvedené v listině o vydědění, kterou žalovaná považuje za pravou a platnou.4. Soud se primárně zabýval otázkou včasnosti podané žaloby ve smyslu ustanovení 175k odst. 2 o.s.ř., ve znění do , datum, . V projednávaném případě byl žalobce jako zůstavitelem vyděděný pozůstalý syn v dědickém řízení usnesením Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , podle § 175k odst. 2 o.s.ř., odkázán, aby ve lhůtě 40 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení podal u Okresního soudu v , adresa, žalobu na určení, že pozůstalý syn pan , Jméno žalobce, je jediným dědicem v 1. dědické skupině ze zákona po zůstaviteli a to po jeho otci panu , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , zemřelém dne , datum, se zanecháním závěti ze dne , datum, a dvou listin o vydědění ze dne , datum, dle ustanovení § 473 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném ke dni úmrtí zůstavitele. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne , datum, , žalobce podal žalobu ke zdejšímu soudu dne , datum, , tedy včas, její vady byly odstraněny podáním ze dne , datum, .5. V řízení o určení dědického práva se soud obecně zabývá tím, zda určité osobě svědčí dědické právo ze zákonem předpokládaného dědického titulu po určitém zůstaviteli a zároveň zda dědické právo není vyloučeno některým ze zákonem předpokládaných důvodů. V nyní projednávaném případě se žalobce domáhá dědického práva ze zákonné dědické posloupnosti a žalovaná namítá jeho dědickou nezpůsobilost a též vyloučení z dědického práva v důsledku vydědění. Žalobce byl odkázán na podání žaloby z důvodu existence listiny o vydědění, jakožto titulu, který zbavuje dědice jeho dědické způsobilosti. Současně však soud zjistil, že u Krajského soudu v , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, probíhá řízení v trestní věci žalobce , jméno FO, , který je stíhán pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona na základě obžaloby Krajského státního zastupitelství v , adresa, , pobočky v Olomouci ze dne 112.1.2012 pro skutek, kterého se měl dopustit (způsobem blíže popsaným v bodě 13. tohoto odůvodnění) vůči svému otci , jméno FO, nar. , datum, a jeho manželce. Trestní řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, u Krajského soudu v , adresa, bylo pravomocně skončeno až dne , datum, . Soud se proto v tomto řízení nejprve zabýval otázkou vydědění žalobce na základě listiny o vydědění zanechané zůstavitelem a k objasnění skutkových okolností vydědění provedl rozsáhlé dokazování. Řízení v této věci bylo přerušeno usnesením ze dne , datum, do doby nabytí právní moci (odsuzujícího) rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, vydaného v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, a to s odkazem na stanovisko kolegia Nejvyššího soudu Cpj 169/78 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , právnická osoba, /1979. Dne , datum, okresní soud rozhodl o pokračování v přerušeném řízení, odvolací soud usnesením ze dne , datum, k odvolání žalobce rozhodnutí okresního soudu potvrdil a usnesení nabylo právní moci dne , datum, . V tomto řízení však bylo možné pokračovat až po rozhodnutí o dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu o pokračování v přerušeném řízení a proti rozhodnutí o zrušení ustanovení jeho zástupce. Nejvyšší soud obě dovolání žalobce proti rozhodnutím odvolacího soudu odmítl. S tím pak souvisí délka tohoto řízení, která byla rovněž závislá na výsledku řízení vedeného v trestní věci žalobce.6. Soud zjistil ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , že zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený , datum, , zemřel dne , datum, , podle úmrtního listu byl zůstavitel prohlášen za mrtvého rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , právnická osoba, .2016, ve znění rozsudku Krajského soudu v , adresa, , pobočka Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl vdovec, naposledy trvale bytem , adresa, . Notářka si v řízení vyžádala z trestního spisu sp. zn. , spisová značka, listinu o vydědění a závěť, neboť k projednání pozůstalosti bylo nutné provést zjištění stavu a obsahu závěti dle jejich originálu podle ustanovení § 175d o.s.ř. a následně § 77 jednacího řádu pro soud