8 C 230/2024-55 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podaným návrhem (ve znění po jeho upřesnění a doplnění) domáhala po žalovaném povinnost zaplatit žalobkyni z titulu Smlouvy o půjčce uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která k zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), se sídlem , adresa, , PSČ , PSČ, IČ , IČO, (dále jen „banka“) dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla žalovanému po řádném prověření úvěruschopnosti úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit úvěr 36 měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 27,90 % p.a., s poplatkem za pojištění ve výši , částka, a dalšími poplatky. Žalovaný úvěr nesplácel, banka proto dne , datum, úvěr zesplatnila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, (po úhradě částky , částka, ), z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a z dlužných poplatků za sjednané pojištění (6x , částka, ) ve výši , částka, . K procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že ověřila bankovní a nebankovní registry klientských informací, předložila protokol o ověření úvěruschopnosti klienta a identifikaci žádosti s tím, že nebyla nalezena negativní informace. Před poskytnutím úvěru tak původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného a nezjistil žádnou skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila., právnická osoba, jednání soudu se žádný z účastníků nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst.3 o.s.ř.). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, ), má soud za prokázáno, že pohledávka , právnická osoba, ., za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno bankou jejím přípisem ze dne , datum, . Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že , právnická osoba, ., IČ , IČO, , zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , na kterou přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba, .. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.4. Ze smlouvy o půjčce č. , RČ, (ve spojení se Sazebníkem banky, základními produktovými podmínkami a Všeobecnými produktovými podmínkami banky) soud zjistil, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČ , IČO, jako úvěrující a žalovaným dne , datum, přes Mobilní Elektronický klíč – formou sms zprávy, kdy takovou komunikaci přes mobilní telefonní číslo/e-mail si žalovaný sjednal dne , datum, . Banka podle výpisů z účtu žalovanému poskytla na jejím základě spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal bance splatit spolu se sjednaným úrokem 27,90 % ročně z dlužné nesplacené úvěrové jistiny a i se všemi žalobkyní v žalobě nárokovanými poplatky, RPSN 31,75 % prostřednictvím 36 měsíčních splátek včetně pojištění po , částka, , počínaje , datum, vždy k 22 dni v měsíci. Výše pojištění , částka, byla zahrnuta v celkové splátce. V čl. 6 smlouvy pak bylo ujednáno pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru oprávnění žalobkyně závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru předčasně zesplatnit.5. Z žádosti žalovaného a protokolu o ověření úvěruschopnosti, soud zjistil, že banka měla dostatečné informace o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného (a o jeho reálné splátkové morálce), tedy že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost, má příjem ze zaměstnání , částka, , žije v pronájmu, započtené výdaje na bydlení činily , částka, a výdaje na živobytí , částka, , jiné dluhy ani splátky žalovaný neměl. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací bez negativních zjištění. Výsledkem byla disponibilní částka , částka, , proto bylo žádosti vyhověno a poskytnut úvěr , částka, .6. Z výpisů z běžného a úvěrového účtu žalovaného u banky od října 2021 do září 2023 a platební historie soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla ve smlouvě sjednaný úvěr v částce celkem , částka, , a to v celé výši dne , datum, , splátky byly hrazeny do , datum, a žalovaný z poskytnutého úvěru žalobkyni nevrátil jistinu ve výši , částka, . Dne , datum, žalovaný uhradil , částka, , která byla započtena na jistinu. Za dobu od 4/2023 do 9/2023 byly zaúčtovány v souladu se smlouvou poplatky za pojištění , částka, měsíčně, celkem , částka, , kapitalizovaný úrok ke dni , datum, činil , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení činil ke dni , datum, částku , částka, .7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že využila ve smlouvě sjednaného oprávnění pro případ porušování smluvních podmínek smlouvy, a závazky žalovaného z úvěrové smlouvy zesplatnila a vyzvala k zaplacení nesplacené částky ve výši , částka, .8. Z předžalobní upomínky z , datum, a podacího archu o jejím odeslání z , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval před podáním žaloby k úhradě žalované částky.9. Po provedeném dokazování soud přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého (po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně) banka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě banka žalovanému poskytla dne , datum, sjednaný úvěr , částka, . Žalovaný své závazky sjednané ve smlouvě řádně nesplnil, když zejména neuhradil řádně a včas sjednané splátky úvěru, splatné od 4/2023, banka proto v souladu s obsahem smlouvy veškeré závazky žalovaného předčasně zesplatnila dne , datum, . Z úvěrových účtů a platební historie vyplývá, že ke dni zesplatnění jistina činila , částka, , dne , datum, žalovaný uhradil , částka, , která byla započtena na jistinu, která činí , částka, , kapitalizovaný úrok ke dni , datum, činil , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni , datum, částku , částka, a poplatky za pojištění , částka, . Žalovaný netvrdil a v řízení nevyšlo najevo, že by na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků nebo jejich příslušenství žalovaný čehokoliv plnil. Soud nemá za prokázaný nárok na úroky z úvěru po uplynutí 90 dnů prodlení přesahující úrokovou sazbu ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů s ohledem na ust. § 122 odst. 4 ZosÚ.10. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 122 odst. 4 ZosÚ, ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinného od , datum, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřitel