10 C 32/2025-41 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, žalobkyně však není schopna smlouvu doložit. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky z titulu bezdůvodného obohacení. Původní věřitelka poskytla žalovanému částku , částka, dne , datum, bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Zákonné úroky z prodlení žalobkyně požaduje od , datum, , toto datum odvozuje od předžalobní výzvy, když k datu odeslání připočetla 10 dnů.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, ač byl řádně předvolán. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).3. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, ke smlouvě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému.5. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .6. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2022 soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného částka , částka, .7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný dlužnou částku uhradil, soud vyhověl žalobě v celém rozsahu včetně zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. z této částky od , datum, do zaplacení.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě , částka, , když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující , částka, a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , tj. , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení činí celkem , částka, . Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.10. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků.