10 C 46/2025-54 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalovaný smlouvu podepsal dne , datum, prostřednictvím jedinečného kódu, který mu byl poskytnut. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, dne , datum, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokovou sazbou 64,62 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje měsícem dubnem , rok, . Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do databází SOLUS a NRKI. Žalovaný uhradil do data zesplatnění částku , částka, , po zesplatnění uhradil , částka, . Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání.3. Z listiny „důkaz o potvrzení ověřovacího emailu žalovaným“ soud zjistil, že ověřovací e-mail byl odeslán dne , datum, , hodin, , součástí e-mailu byl i ověřovací kód, který klient do formuláře zadal dle výpisu z logu , datum, , hodin, .4. Z listiny „důkaz o zadání kódu pro ověření mobilního telefonu dle bodu 8., právnická osoba, “ soud zjistil, že ověřovací SMS byla odeslána dne , datum, , hodin, , součástí této SMS byl i ověřovací kód, který klient do formuláře zadal dle výpisu z logu , datum, , hodin5. Z e-mailu dle bodu 21. ze dne , datum, adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalovanému byl zaslán návrh smlouvy a předsmluvní formulář se sdělením, že pokud se zněním souhlasí, aby je potvrdil podpisovým kódem.6. Z ověřovacího e-mailu dle bodu 8., právnická osoba, . technického popisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalovanému byl zaslán kód pro potvrzení e-mailu: , číslo, .7. Z listiny „zaslaná SMS dle bodu 29 (informace o vyplacení) soud zjistil, že na telefonní číslo , tel. číslo, byla dne , datum, ve , hodin, odeslána SMS zpráva ve znění: , název, .cz: Vážený kliente, , právnická osoba, byla vyplacena. Smlouva o úvěru vám bude odeslána emailem po zaúčtování platby.8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo , č. účtu, soud zjistil, že v únoru , rok, činila mzda , částka, , v lednu , částka, , v prosinci , částka, , v listopadu , částka, . Z výpisů je dále zřejmé, že žalovaný čerpal další úvěry, např. v lednu , rok, úvěr ve výši , částka, od , právnická osoba, ., v prosinci , rok, čerpal úvěr ve výši , částka, , v listopadu , rok, úvěr ve výši , částka, .9. Z databáze NRKI soud zjistil, že žalovaný byl ohodnocen skórem , číslo, , tj. nízké riziko, nejlepší segment klientů.10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný neměl žádný záznam ke dni , datum, .11. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění, smluvních pokut a náhrady nákladů v celkové výši , částka, .12. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr celkem částku ve výši , částka, .13. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek č. , hodnota, a č. , hodnota, a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení.14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Výzva byla odeslána dne , datum, .15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslána částka , částka, .16. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně schválila úvěr žalovanému ve výši , částka, .17. Z předsmluvního formuláře, informací pro klienta, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, , celková částka, kterou má klient zaplatit , částka, , doba trvání úvěru 48 měsíců, výše splátky , částka, , pevná zápůjční úroková sazba 64,62 % p. a., RPSN 87,64 %.18. Ze sdělení bank k výši úrokové sazby za neúčelové spotřebitelské úvěry v prvním čtvrtletí , rok, soud zjistil, že úroková sazba u , právnická osoba, , a.s. činila v únoru 13,9 % - 19,9 % a březnu 11, 2 % - 21,2 %; u , právnická osoba, . 5,9 % - 15,9 %; u , právnická osoba, 14,4 %; u , právnická osoba, . 15,2 %; u , právnická osoba, . 12,74 %; u , právnická osoba, . 9,3 % nebo 11,39 %.19. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně na základě smlouvy o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázal se vrátit , částka, (úroková sazba 64,62 %, RPSN 87,64 %, ujednány smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalovaného) ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjišťovala výdělkové poměry žalovaného na základě předložených výpisů z běžného účtu, takto bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného za čtyři měsíce činil , částka, . Žalovaný již uhradil žalobkyni , částka, . Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.20. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, .21. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně rozsáhle, ale obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána z údajů poskytnutých žalovaným i z dostupných evidencí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila listiny označené jako výpis záznamů z registru SOLUS, výpis z registru NRKI a vybrané pohyby na běžném účtu žalovaného a kopie občanského průkazu žalovaného. Z předložených listin je patrné, že žalobkyně se dostatečně nezabývala schopností žalovaného úvěr splácet, resp. za zjištěných okolností mu úvěr poskytnout neměla. Žalobkyně správně zjistila příjmy žalovaného ze zaměstnání asi , částka, měsíčně, které byly prokázány výpisem z účtu. Žalobkyně však naprosto rezignovala na skutečné zjišťování výdajů žalovaného, neboť ty určila výhradně na základě tvrzení žalovaného a spokojila se s částkou životního minima. Žalobkyně netvrdila, že provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí, což lze považovat za základní krok ke zjištění toho, zda žalovaný hradí své závazky a lze mu úvěr poskytnout, existenci dalších závazků a výši splátek. Z výpisů z běžného účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný ve stejném období čerpal další úvěry např. ve výši , částka, a , částka, . Pokud pak žalobkyně předložila výpis ze registru SOLUS, tak z něj není nic patrné. Soud uzavřel, že žalobkyně nezjistila